8 C 169/2023-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 3 921 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] poskytla žalovanému na základě jeho žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který byl původně splatný [datum]. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet formou preskóringu, ověřením příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný úvěr načerpal, avšak nesplatil. Vzhledem k tomu, že neuhradil ničeho, byly mu dále účtovány poplatky za upomínky ve výši 450 Kč a 650 Kč, poplatek za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši 1 500 Kč, upomínací SMS v celkové výši 1 221 Kč, upomínací emaily v celkové výši 1 085 Kč a smluvní pokuta ve výši 177 Kč. Žalovaný je dále podle smlouvy o úvěru povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 744 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 96 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 744 Kč ve lhůtě 30 dnů. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne [datum]. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, přestože byl k zaplacení dlužné částky upomínán, přičemž mu byla zaslána i předžalobní upomínka. Žalobkyně žalovaného lustrovala v evidenci exekucí s negativním výsledkem. Žalovaný měl v období od září do prosince 2022 hrubou mzdu ve výši přes 50 000 Kč. Žalovaný byl s negativním výsledkem lustrován v insolvenčním rejstříku. V registru úvěrů [anonymizováno] byly zjištěny 4 otevřené smlouvy, na základě kterých žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 80 000 Kč, přičemž mu zbývá k úhradě částka 130 855 Kč. V posouzení úvěruschopnosti byly uvedeny celkové výdaje žalovaného částkou 20 805 Kč. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, neboť žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak nedostatečným způsobem. Skutečnost, že žalobkyně ověřila příjem žalovaného, byla prokázána výplatními páskami, jak ale žalobkyně dospěla k výdajům ve výši 20 805 Kč, nebylo konkrétními důkazy podloženo. Žalobkyně v tomto smyslu odkazuje pouze na statistické údaje a prohlášení žalovaného, které však nejsou pro posouzení úvěruschopnosti konkrétní osoby dostatečné, neboť každý jednotlivý případ je třeba posuzovat individuálně. 16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, na kterou žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a proto je povinen ji žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná, jakož i poplatků a smluvní pokuty, které mají oporu v neplatné smlouvě, soud žalobu zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr procesního úspěchu obou účastníků byl ve věci obdobný. 18. Výrokem IV. rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1. bod 1. písmeno a) sazebníku poplatků – příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soud ve věci vzhledem k výši spotřebitelského úvěru, jeho délce, a výši poplatků na vymožení dlužné pohledávky nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení.