8 C 192/2023-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit částku 211 803,64 Kč s příslušenstvím. Uváděl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr, který ale žalovaný řádně nesplatil včetně sjednaného úroku a poplatků. Pohledávku za žalovaným postoupil věřitel na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce rovněž požadoval uhradit náklady řízení. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení včetně poštovního podacího archu). Smlouvou o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků a ceníkem bylo prokázáno, že [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému finanční prostředky ve výši 206 274,00 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 14,90 % p.a. a dále poplatky dle platného Ceníku, které žalobce v souladu se smlouvou vyúčtoval částkou 3 257 Kč (5x 286 Kč a 1x 27 Kč cena za pojištění, 2x 900 Kč cena za náklady spojené s prodlením). Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 371 Kč, vždy k 20. dni. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. [příjmení] využila svého práva a prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu (prokázáno záznamem [příjmení] o zaplacených splátkách úvěru, upomínkou k úhradě, oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný). Žalobci vznikl nárok na vrácení nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání). Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení Občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení soud vycházel z § [číslo] a následujících, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli platně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto věřitel úvěr zesplatnil, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Pohledávku za žalovaným věřitel postoupil na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný je tak povinen žalobci uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny, sjednaných úroků a poplatků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaná je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradil ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli - žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení, neboť žalobce byl se svou žalobou plně úspěšný, přičemž doložil, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 8 473 Kč, a náklady právního zastoupení dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní služby po 9 180 Kč (převzetí věci, podání žaloby), jeden úkon po 4 590 Kč dle § 11 odst. 2 vyhlášky (předžalobní výzva) 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 vyhlášky, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ), tedy částku 5 008,50 Kč, jde o celkovou odměnu v částce 37 332 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.