8 C 221/2023-14 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 3 000 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), poskytla žalovanému platbu na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum], neboť mezi ní a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“), a poté žalobkyni. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] poskytla [právnická osoba] žalovanému bezhotovostně částku ve výši 3 000 Kč. Předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila ke dni [datum] [právnická osoba] [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. Následně rovněž ke dni [datum] předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] [příjmení] [jméno] žalobkyni. Žalovaný právním předchůdkyním žalobkyně, ani žalobkyni na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nicméně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaný uvedeným způsobem bezdůvodně obohatil a bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, soud žalobě vyhověl. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná, soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci úspěšná a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 1 489 Kč. [příjmení] 1 489 Kč se skládá z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Uvedená částka 1 489 Kč obsahuje i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je právní zástupce žalobkyně podle přiloženého osvědčení plátcem.