8 C 247/2023-61 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 53 410,67 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost ve výši 35 000 Kč, kterou se zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve výši 30 072 Kč (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Na celkovou částku 65 072 Kč, kterou byl žalovaný povinen žalobkyni splatit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 10 648 Kč. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v odůvodnění odporu proti vydanému platebnímu rozkazu ze dne 29. 6. 2023, [číslo jednací], když uvedl, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným, je neplatná, neboť poskytovatel byl povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Vedle toho uvedl, že úvěr není schopen splácet z důvodu, že nemá stálé zaměstnání, a tedy stabilní příjem, přičemž je proti němu vedeno exekuční řízení, č. j. [číslo jednací]. Při ústním jednání dne [datum] žalovaný prostřednictvím obecné zmocněnkyně uvedl, že souhlasí se zaplacením bezdůvodného obohacení žalobkyni, avšak s ohledem na jeho finanční situaci navrhl, aby mu bylo umožněno hradit ho ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný je momentálně nezaměstnaný, žádá o poskytnutí dávek na úřadu práce, majetek větší hodnoty nemá a jsou proti němu vedeny exekuce, neboť má další dluhy. 3. Řízení bylo částečně, co do částky ve výši 29 058,67 Kč, zastaveno usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 15. 9. 2023, č. j. 8 C 247/2023-49. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že [právnická osoba] Financial a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] Financial zavázala poskytnout žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, žalovaný se tedy vedle jistiny zavázal zaplatit úrok ve výši 3 370 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17 150 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 252 Kč a inkasní poplatek ve výši 6 300 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o provedené transakce bylo prokázáno, že žalobkyně a [právnická osoba] Financial uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že [právnická osoba] Financial zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne [datum]. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyplynulo, že žalobkyně měla žalovanému zaslat dopis ze dne [datum] a dne [datum] mělo dojít k cestě pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného. Z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke splacení dluhu před podáním žaloby. Ze žádosti o půjčku vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 22 419 Kč, že má výdaje za bydlení a energie ve výši 3 860 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné ve výši 1 400 Kč, měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč a výdaje za telefon ve výši 600 Kč, bydlí u rodinného příslušníka, je svobodný, nemá žádné vyživované děti do 26 let věku a má střední vzdělání. Z výpisu z exekučních řízení bylo zjištěno, že je proti žalovanému vedena exekuce, která byla zahájena dne [datum]. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze, že na vyplněné žádosti o úvěr byly označeny listiny, které žalovaný předložil k posouzení bonity a úvěruschopnosti, přičemž správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr. 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník nen