8 C 349/2022-96 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude určeno, že mu náleží bezúplatné užívací právo na dobu neurčitou k nemovitosti, rekreační chatě v obci [anonymizováno] č. ev. [anonymizováno] (dále jen„ předmětná chata“), a přiznány náklady řízení. V žalobě popsal historii užívání chaty s tím, že chatu vlastnil již otec žalobce, resp. děda žalovaného, pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a zemřelý [datum], a že již dlouhá léta byla chata užívána celou rodinou ke scházení se a trávení společného času. [jméno] [celé jméno žalovaného] nicméně chatu daroval žalovanému, když ta byla převedena na žalovaného ke dni [datum]. V prohlášení ze dne [datum] uvedl [jméno] [celé jméno žalovaného], že movitý majetek předal svému synovi, resp. bratrovi žalobce, panu [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], kromě toho v prohlášení uvedl, že veškerý majetek bude po jeho smrti poctivě a rovným dílem rozdělen mezi všechna jeho vnoučata – potomky žalobce a potomky bratra žalobce. Žalobce dále uvedl, že smlouvou uzavřenou na jaře roku [rok] mezi žalovaným a žalobcovou matkou, paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a zemřelou [datum], bylo žalobcově matce bezúplatně zřízeno právo služebnosti, a zároveň bylo na základě jejího přání žalobci a jeho dětem zřízeno užívací právo na dobu neurčitou k předmětné chatě. Po smrti matky žalobce začalo docházet ke sporům mezi bratrem žalobce a žalobcem, ty vyvrcholily tím, že žalovaný dne [datum] vyzval žalobce k vyklizení nemovitosti (předmětné chaty), kterou měl do [datum] opustit. Žalobce odmítl respektovat výzvu k vyklizení nemovitosti, neboť je přesvědčen o tom, že chatu užívá oprávněně. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení užívacího práva vyplývá z odůvodnění žaloby, tedy z toho, že předmětnou chatu se svoji rodinou stále užívá. Žalobce vzal podanou žalobu podáním ze dne [datum] v plném rozsahu zpět. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že žalobu neuznává, přičemž má za to, že již ze samotných žalobních tvrzení je zřejmé, že žaloba není podána po právu. Žalovaný potvrdil, že je vlastníkem předmětné nemovitosti (chaty), a zároveň, že žalobce současně fakticky užívá předmětnou chatu, i přestože žalovaný žalobce vyzval, aby nemovitost vyklidil a předal do dne [datum]. Ostatní žalobní tvrzení jsou zcela smyšlená, anebo značně zkreslená. Žalovanému je známo, že jeho děda měl přání, aby se žalovaný v případě prodeje chaty rozdělil o utrženou kupní cenu s ostatními vnoučaty, toto přání je žalovaný připraven respektovat. Po darování chaty žalovanému a po rozvodu prarodičů žalovaného chatu užívala pouze babička žalovaného, přičemž ostatní rodinní příslušníci ji tam navštěvovali. Po smrti babičky nemá žalovaný zájem na dalším užívání chaty a po kontaktování dětí žalobce, které rovněž preferují její prodej, je žalovaný připraven chatu prodat. Prodej byl již předjednán, nicméně žalobce prodej zmařil tím, že chatu obsadil. Žalobce v minulosti propadl gamblerství a drogám. Jeho dluhy za něho často hradili rodiče. Za neoprávněné užívání chaty byl žalobce již odsouzen Okresním soudem v Benešově v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný kromě uvedeného dále upozornil na to, že žaloba neobsahuje žádná tvrzení ani důkazy, ze kterých by vyplýval naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Žalovaný užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu, a proto žalovaný uplatňuje vzájemný protinávrh na vydání věci, resp. vyklizení předmětné nemovité věci. 3. Soud dále v řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav evidovaný k datu [datum] bylo prokázáno, že žalovaný [osobní údaje žalovaného], byl ke dni podání žaloby vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. e. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Ohledně předmětné rekreační chaty nebyly ke dni podání žaloby v katastru nemovitostí uvedeny žádné služebnosti, které by žalobce opravňovaly k jejímu užívání. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Benešově uznán vinným, že od [datum] nejméně do dne [datum] užíval bez jakéhokoliv právního důvodu předmětnou rekreační chatu, ačkoli byl dne [datum] vlastníkem vyzván k vyklizení, tedy protiprávně užíval dům jiného, čímž spáchal přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru a byl odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců. 6. Z usnesení Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že odvolání žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum], proti rozsudku Okresního soudu v Benešově, č. j. [číslo jednací], bylo odvolacím soudem zamítnuto. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 1283 o. z. se služebností užívacího práva uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. 9. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Z komentáře k ustanovení § 2999 o. z. vyplývá, že„ vydání bezdůvodného obohacení in natura (zaplacením částky, vydáním věci nebo vyklizením nemovitosti) staví zákonná úprava na první místo.” ([příjmení], [jméno]. § [číslo] (Způsoby vydání bezdůvodného obohacení. Peněžitá náhrada). In: [příjmení], [jméno]. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 407.) 12. Z komentáře k ustanovení § 2991 o. z. vyplývá, že„ závazkový vztah z bezdůvodného obohacení užíváním cizí nemovitosti/movitosti (plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, popřípadě protiprávním užitím cizí hodnoty) není odvislý od faktického užívání nemovitého nebo movitého majetku. Podstatným je, pokud obohacený byl oprávněn k výkonu práva užívání, anebo vyvolal-li stav, že vlastník nebyl schopen dotčenou věc v souladu s účelem využívat. V judikatuře jsou známy případy, kdy se neoprávněným užíváním soukromého majetku rozumí i zamezení přístupu k nemovitosti nebo jinému objektu (např. oplocením pozemku, uzamknutím bytu, stavbou pozemní komunikace okolo pozemků).“ A, rovněž že„ protiprávní užití cizí hodnoty je neoprávněným majetkovým prospěchem vzniklým bez vůle vlastníka majetku (nevychází ze závazkového vztahu).“ ([příjmení], [jméno]. § [číslo] (Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení a skutkové podstaty). In: [příjmení], [jméno]. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 71 a s. 72.) 13. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 14. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. 15. Soud řízení o původní žalobě o určení užívacího práva bez zjišťování stanoviska žalovaného zastavil, neboť žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět, a to ještě před zahájením prvního jednání ve věci. Ohledně vzájemné žaloby vzal soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti, jejíž součástí je stavba – předmětná chata, a zároveň, že žalobce užívá tuto chatu bez právního důvodu, neboť už jen z jeho samotných tvrzení vyplývá, že nemohl mít žádný právní důvod nemovitost užívat, protože služebnost k nemovité věci může vzniknout pouze na základě písemné dohody, přičemž žádná taková písemná dohoda tvrzena nebyla. I kdyby někdy dříve ohledně nemovitosti (včetně předmětné cha