8 C 378/2022-72 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 37 286,99 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uváděla, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, jenž byl žalovaným čerpán v celkové výši 235 358,99 Kč. Žalovaným byl poskytnutý úvěr částečně splácen, avšak vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného, žalobkyně písemně odstoupila od smlouvy, což dopisem ze dne [datum] žalovanému oznámila. Žalovaný na splátkách uhradil celkem 198 072 Kč. Žalobkyně s ohledem na individuální právní zhodnocení uzavřené smlouvy neuplatňuje žádné nároky plynoucí ze smlouvy, vyjma načerpané a nesplacené jistiny, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení. Odstoupení od smlouvy spojené s výzvou k plnění považuje žalobkyně za výzvu k plnění. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky mimo jiné dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně, a tudíž celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni činní 37 286,99 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z kopie OP a z kopie rodného listu). Žalobkyně žalovaného upomínala ke splácení dluhu, a to dne [datum] a dne [datum] (z upomínky). Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum] (z odstoupení od smlouvy o úvěru a z poštovního podacího archu). Dále žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum] (z odstoupení od smlouvy a z poštovního podacího archu). Žalovaný čerpal úvěr ve výši 9 990 Kč účelově a ve výši 225 368,99 Kč neúčelově, přičemž žalobkyni zaplatil celkovou částku ve výši 198 072 Kč (z výpisů účtu, přehledu operací a z obratů na účtu). 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný spotřebitelský úvěr splatit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před soudem, nemohl ji soud poskytnout poučení dle § 119a o. s. ř., tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem. 15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 235 358,99 Kč. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil celkem pouze částku 198 072 Kč, má povinnost vydat žalobkyni částku ve výši 37 286,99 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadovaný zákonný úrok z prodlení soud zamítl, neboť se jedná o úrok z prodlení, který nemohl být z důvodu absence výzvy k plnění splatný. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 2 620 Kč (celkem 7 860 Kč) podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (celkem 900 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nakonec soudní poplatek ve výši 1 865 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 839,60 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 12 464,60 Kč, a to ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.