8 C 40/2017-49 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se na žalované domáhal žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne [datum] zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná se na lince hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobce požadoval úhradu žalované částky – přirážky (pokuty) za jízdu bez jízdního dokladu. Žalobce předloženými listinami prokázal svá tvrzení, uvedená v žalobě. Soud takto vzal po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. za prokázané, že žalovaná porušila smluvní přepravní podmínky žalobce pro veřejnou osobní přepravu, když dne [datum] využila k přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, avšak při kontrole v zastávce [obec], linka [číslo] se nemohla prokázat kontrolorovi žalobce platným jízdním dokladem. V daném případě však dne [datum] vydal [název soudu] usnesení pod č. j. [insolvenční spisová značka], kterým zjistil úpadek žalované a povolil řešení úpadku oddlužením. Tím bylo řízení v nadepsaném řízení ze zákona přerušeno. Dne [datum] vydal insolvenční soud usnesení č. j. [insolvenční spisová značka], kterým schválil oddlužení žalované a rozhodl o osvobození dlužnice od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny s tím, osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Insolvenční soud tu postupoval podle § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, podle něhož jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Za této situace je důsledkem splnění podmínek insolvence žalovanou mimo jiné to, že je osvobozen od placení dluhu, který žalobkyně uplatnila touto žalobou. Dluh žalobkyně uplatnila po právu, předloženými listinnými důkazy prokázalo jeho existenci, avšak s ohledem na výsledek insolvenčního řízení žalované nelze žalobkyni žalované plnění přiznat, neboť žalovaná je insolvenčním soudem od tohoto placení osvobozen (§ 414 insolvenčního zákona, zákon č. 182/2006 Sb.). Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a vycházel z výsledku sporu, v němž byl zcela úspěšný žalovaný. Žalovaný však v souvislosti s tímto sporem neměl žádné účelně vynaložené výdaje, proto mu nebyla náhrada nákladů tohoto řízení přiznána. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.