11 C 4/2024-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je stanovena povinnost k placení rozhlasového poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. Měsíční výše rozhlasového poplatku činí , částka, . Žalovaná byla v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. poplatníkem rozhlasového poplatku s účinností od , datum, . Žalobkyně v minulosti žalovanou písemně upomínala výzvou k úhradě dlužné částky rozhlasového poplatku, přičemž ani na základě této výzvy žalovaná svůj dluh neuhradila. Za období od , datum, do , datum, eviduje žalobkyně za žalovanou dluh z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, .Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka a přihlášky ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná jako fyzická osoba přihlásila dne , datum, jeden rozhlasový přijímač. Přehledem nedoplatků bylo zjištěno, že žalovaná od , datum, do , datum, řádně nehradila poplatek ve výši , částka, měsíčně. Z předžalobní výzvy včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve výši , částka, s příslušenstvím, a to dopisem ze dne , datum, .Při právním posouzení soud postupoval podle ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 2 rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 5 odst. 3 zákona poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1. Podle § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí , částka, . Podle § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dále soud vycházel z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná v rozhodném období od , datum, do , datum, nehradila zákonem stanovený poplatek za rozhlasový přijímač. O důsledcích nesplnění své povinnosti k úhradě byla žalovaná poučena též v předžalobní výzvě, přesto však na dlužnou částku ničeho neuhradila. Soud z výše uvedených důvodů žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství – zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaná se s úhradou dluhu dostala do prodlení, přičemž výši úroku stanoví vládní nařízení č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují paušální částku na náhradu výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, žaloba) po , částka, , celkem , částka, , a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, v obecné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.