11 C 6/2024-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný úvěr čerpal, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr poté, co prověřil jeho schopnost splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., a ta následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu jak právním předchůdcem žalobkyně, tak i žalobkyní. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne , datum, s žalovaným prostřednictvím webové stránky www.movinero.cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , k jehož zaplacení se žalovaný zavázal (ze smlouvy o úvěru i formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne , datum, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku , částka, (z historie transakcí). Právní předchůdce žalobkyně a společnost , právnická osoba, ., mezi sebou uzavřeli dne , Anonymizováno, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Následně společnost , právnická osoba, ., s žalobkyní uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobkyně žalovanému oznámeno písemností ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytnutý úvěr, či jeho část, do dne jeho splatnosti, ale ani později, vrátil, žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním dluhu.4. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 OZ občanského zákoníku, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.6. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný na daný úvěr celkovou částku , částka, s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, a to celkem ve výši , částka, . Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z nákladů právního zastoupení ve výši , částka, [odměna advokáta ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, v platném znění, to celé zvýšené o 21 % DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužné pojistné. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů pojistných produktů poskytovaných žalobkyní.