12 C 219/2024-26 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru v částce , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky v částce , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojistné za doplňkové pojištění v částce , částka, . Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 52 sedmidenních splátkách po , částka, . Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, a proto pohledávku za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Do postoupení pohledávek žalovaný uhradil na úvěr částku , částka, , přičemž po postoupení pohledávky již neuhradil na úvěr ničeho. Žalobkyně tedy požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 18,47 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 15 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami a přehledem plateb bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v částce , částka, , poplatky v částce , částka, (administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatek za komfortní a flexibilní splácení v částce , částka, ) a pojistným za doplňkové pojištění v částce , částka, v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, (poslední splátka měla být ve výši , částka, ). Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem pouze částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky písemně dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky.4. Při právním posouzení věci soud vycházel zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru (č. , tel. číslo, ) je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného příslušný úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků, nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , a jelikož žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem pouze částku , částka, , má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky , částka,