12 C 231/2024-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřela se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě vydala žalovanému kreditní kartu s úvěrovým limitem v částce , částka, . Jistinu s úrokem při úrokové sazbě 23,99 % p. a. ve splátkách minimálně ve výši 3,2 % z načerpané částky, minimálně však ve výši , částka, , se žalovaný zavázal splácet inkasem z jeho bankovního účtu. Jelikož žalovaný v rozporu se svou smluvní povinností neudržoval na bankovním účtu dostatečný zůstatek pro provádění inkasa splátek úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Následně tuto pohledávku za žalovaným postoupila s účinností ke dni , datum, žalobkyni. Žalobkyně se domáhala po žalovaném nesplacené jistiny v částce , částka, , nesplaceného smluvního úroku v částce , částka, (vypočteného z uvedené nesplacené jistiny úvěru při úrokové sazbě 23,99 % ročně, a to do data zesplatnění pohledávky), zákonného úroku z prodlení při příslušné sazbě z uvedené nesplacené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení a náhrady účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v částce , částka, . Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně aktivně ověřovala jeho finanční situaci. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nicméně z ústního jednání soudu se omluvil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o vydání kreditní karty a akceptací smlouvy o vydání kreditní karty bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu č. , hodnota, o vydání kreditní karty, na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala vydat žalovanému kreditní kartu s úvěrovým limitem , částka, a žalovaný se zavázal příslušnou vyčerpanou jistinu splácet (inkasem z bankovního účtu) spolu s úrokem při úrokové sazbě 23,99 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 3,2 % z načerpané jistiny, minimálně však ve výši , částka, .4. Výpisem z kartového účtu a dopisem o okamžité splatnosti splatnosti kreditní karty bylo prokázáno, že žalovaný nehradil splátky na předmětný úvěr řádně a včas, ač k tomu byl upomínán, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila.5. Smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení úplaty za postoupení pohledávek a podacím archem k oznámení o postoupení pohledávek, částí přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, , přičemž společnost , právnická osoba, . žalovaného o tom písemně informovala.6. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, dopisem s návrhem mimosoudního řešení ze dne , datum, , dopisem žalobkyně ze dne , datum, a předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu k předžalobní upomínce bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného ke splacení dluhu.7. Protokolem o ověření úvěruschopnosti a výstupem z ověření úvěruschopnosti bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila před poskytnutím úvěru příjem žalovaného v částce , částka, měsíčně, a zároveň žádné negativní informace z provedených lustrací žalovaného v příslušných databázích (zejména SOLUS, BRKI a insolvenční rejstřík).8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci spolu dne , datum, uzavřeli platnou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně v řízení prokázala nejen faktické čerpání úvěru ze strany žalovaného, ale rovněž, že schopnost žalovaného daný úvěr splatit (před jeho poskytnutím) byla řádně zkoumána. Žalovaný však předmětný úvěr po určité době řádně nesplácel, resp. neudržoval na svém bankovním účtu dostatečný zůstatek pro pravidelné inkaso splátek úvěru, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Podle tvrzení žalobkyně, které byla pohledávka vzniklá z předmětného úvěru platně postoupena, žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Na základě uvedeného soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nadto lze upozornit, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.15. V daném případě soud posuzoval svou pravomoc a příslušnost po dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Podle článku 7 osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Žalovaný měl poslední známé obvyklé bydliště v ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, zde byla uzavřena smlouva a v ČR je i místo plnění, byla proto dána pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Benešově.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť měla ve věci plný úspěch a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . , adresa, 252 Kč se skládá z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí , částka, , a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši , částka, za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . K odměně a náhradě dále náleží náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je podle přiloženého osvědčení jejím plátcem, a to ve výši , částka, .