13 C 22/2024-22 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách a též hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni , datum, za splatné. Dlužná částka ke dni , datum, činí , částka, a skládá se z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a úroků z prodlení ve výši , částka, . Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán; žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s pevnou výpůjční úrokovou sazbou 9,9 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po , částka, splatnými vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy, kdy poslední splátka činila , částka, . Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet (ze smlouvy o úvěru včetně obchodních podmínek, z žádosti o poskytnutí úvěru, z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru). Úvěr byl žalovaným čerpán dne , datum, (z výpisu z účtu žalovaného). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek, žalobkyně jej opakovaně vyzývala k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků (z výzev k úhradě včetně dodejek). Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem za splatné ke dni , datum, a vyzvala jej k úhradě celého dluhu (z oznámení o zesplatnění úvěru včetně dodejky). Dle bilance úvěrové smlouvy činí dlužná dosud nesplacená jistina , částka, a dlužné poplatky , částka, . Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, (z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání). Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužnou částku neuhradil.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli platně smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny, poplatků a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradil ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli – žalobkyni nárok na úrok z prodlení. S ohledem na skutečnost, že soud shledal nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou zcela po právu, žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dluhu i s příslušenstvím, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za dva úkony právní služby po , částka, a 1 úkon právní služby po , částka, , celkem , částka, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle § 6, § 7 bod 5 (předmětem řízení je částka , částka, ), § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších přepisů, dále náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 13 odst. 1 a 4 této vyhlášky, zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., jíž je zástupkyně žalobkyně plátcem, a též žalobkyní uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.