4 C 115/2024-25 — Okresní soud v Benešově

Dne , datum, podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný má v nájmu byt č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, v , adresa, ve , Anonymizováno, . Dům vlastní žalobce. Nájem bytu byl sjednán nájemní smlouvou ze dne , datum, na dobu neurčitou. Žalovaný od listopadu , Anonymizováno, neplatí nájemné a včetně března , Anonymizováno, dluží žalobci na nájemném částku , částka, . Žalobce žalovaného opakovaně upomínal. Poslední upomínka byla ze dne , datum, . Žalovaný na upomínky nereagoval a dluh neuhradil. Žalobce se proto domáhá úhrady částky , částka, s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z nájemní smlouvy vzal za prokázané, že ji účastníci uzavřeli dne , datum, na dobu neurčitou od , datum, . Ze soupisu pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný dluží celkem na nájemném , částka, . Na zaslanou upomínku ze dne , datum, nereagoval.Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 2201 se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle ustanovení § 2251 odst. 1 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle ustanovení § 2295 má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 1968 věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Po provedeném dokazovaní má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu. Žalovaná po předání bytu neuhradila dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užívání bytu a na výzvy žalobce nereagovala. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.