4 C 22/2023-89 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, ), neboť žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši , částka, neuhradila ničeho.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě tato společnost poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit do dne , datum, . Na tento úvěr žalovaná neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely rámcovou i dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na jejichž základě byla postoupena předmětná pohledávka za žalovanou žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k uhrazení celkové dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení ohledně toho, zda a případně jakým způsobem byly zkoumány příjmy a výdaje žalované. Pouhé tvrzení žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, že jí lustrovala v příslušných registrech, nemůže pro řádné zkoumání úvěruschopnosti v žádném případě obstát.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná dosud neuhradila ničeho, a proto je povinna ji celou žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, . , adresa, 300 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila , částka, , a nakonec z náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši , částka, za každý úkon podle § 13 odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši , částka, . Žalobkyni přitom náleží 57,2 % z částky , částka, , protože byla úspěšná ohledně částky představující 78,6 % (, částka, ) a neúspěšná ohledně částky představující 21,4 % (, částka, ), tj. žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši , částka, .