4 C 266/2023-64 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali toho, aby soud určil, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným [datum] a [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], oba bydlištěm [část obce a číslo], [PSČ] [obec] na jedné straně a žalovanou na straně druhé, je neplatná, jelikož podpis [jméno] [celé jméno žalobce] nebyl jeho svobodným projevem vůle. V žalobě uvedli, že dne [datum] zemřel [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ zůstavitel“), přičemž jako soudní komisař byla pověřena notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Potomky zůstavitele jsou žalobci a žalovaná, když žalobci mají naléhavý právní zájem na tom, aby o určovací žalobě bylo rozhodnuto a darované nemovitosti se stali předmětem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce]. Předmětem předmětné darovací smlouvy byli nemovité věci uvedené v jejím čl. I. Žalobci mají zásadní pochybnosti o legálnosti a legitimitě uzavření darovací smlouvy, neboť zůstavitel je nikdy o tomto„ aktu“ neinformoval. Vedle toho doplnili, že u žalované jako obdarované byl její podpis na darovací smlouvě ověřen dvakrát, jednou dne [datum] notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a podruhé dne [datum] prostřednictvím České pošty, s.p. Podpisy dárců byli ověřeny až dne [datum] prostřednictvím České pošty, s.p., přestože k uzavření darovací smlouvy mělo dojít již dne [datum], a to zřejmě před notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Nakonec žalobci vyjádřili pochybnost nad pravostí podpisu zůstavitele na darovací smlouvě, když se domnívali, že nejde o jeho vlastnoruční podpis. V replice ze dne [datum] žalobci uvedli, že podpis na darovací smlouvě není pravděpodobně zůstavitele, a proto dovozují, že nemohlo jít o jeho svobodný projev vůle. Dále dodali, že žádný konkrétní zákon jako prvotní pramen práva, který je součástí právního řádu ČR, o významu a závaznosti judikatury nehovoří. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Dále dodala, že žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětné darovací smlouvy, jelikož se mohli požadovaného stavu domáhat jinou žalobou. Takovou měla případně být žaloba na určení vlastnického práva k věci. V této souvislosti odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. [spisová značka]. K rozdílně uvedeným datům v darovací smlouvě uvedla, že pro případnou neplatnost darovací smlouvy nemají žádnou relevanci. Ohledně uzavření darovací smlouvy pak konstatovala, že tato nebyla uzavřena za účasti notáře [anonymizováno] [ulice], když ten pouze znění darovací smlouvy připravil (ostatně darovací smlouva ani nebyla uzavřena ve formě notářského zápisu). Nakonec podle žalované není zřejmé, proč žalobci uvádí, že podpis zůstavitele na darovací smlouvě nebyl jeho svobodným projevem vůle, když zároveň zpochybňují pravost tohoto podpisu. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z darovací smlouvy předložené žalovanou a z darovací smlouvy předložené žalobci vyplynulo, že se tyto smlouvy liší v tom, že na první straně darovací smlouvy předložené žalovanou chybí razítko notáře [anonymizováno] [ulice] a na poslední straně pak ověřovací doložka tohoto notáře ve vztahu k podpisu žalované, jinak jde o listiny shodného obsahu. Na darovacích smlouvách datovaných dnem [datum] je uvedeno, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] jako darující a oprávněný z věcného břemena a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako oprávněná z věcného břemene uzavřeli s obdarovanou žalovanou ([celé jméno žalované], narozenou [datum]) darovací smlouvu, jejímž předmětem jsou nemovité věci, jednak spoluvlastnický podíl id. 1/3 na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] jednak budova ev. [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo] [ulice] darovacích smluv byla uvedena jména [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované] s tím, že u každého z nich byl uveden podpis. U ověřovacích doložek ve vztahu k uvedeným podpisům bylo uvedeno datum [datum] a razítko České pošty, s.p. včetně jména a podpisu ověřující osoby. 5. Informativními výpisy a výpisy z listů vlastnictví bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí jsou u pozemku parc. č. st. [číslo], zapsaného na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], vedeni jako vlastníci, každý id. ½, [jméno] [příjmení], bytem [část obce], č. ev. [anonymizováno], [PSČ] [obec], a dále [jméno] [celé jméno žalobce], bytem [adresa], [země]. U pozemku parc. č. st. [číslo], zapsaného na [list vlastnictví], pro k. ú. a obec [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], je zapsaným vlastníkem v katastru nemovitostí žalovaná, součástí uvedeného pozemku je stavba – budova s ev. [číslo]. 6. Soud návrh na provedení důkazů úmrtním listem z [datum], předvoláním z [datum], protokolem o předběžném šetření z [datum], účastnickými výpověďmi žalobců a žalované, svědeckou výpovědí manželky zemřelého, návrhem na vklad do katastru nemovitostí, dokumentací darovací smlouvy k dispozici notáře [anonymizováno] [ulice] a jeho svědeckou výpovědí, dokumentací související s podpisy darovací smlouvy České pošty, svědeckou výpovědí pracovnice pošty [jméno] [příjmení], podpisem otce [jméno] [celé jméno žalobce], zamítl, neboť tyto důkazy shledal v dané věci nadbytečnými s tím, že podstatné okolnosti pro rozhodnutí ve věci byly objasněny již na základě dosud provedeného dokazování. 7. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. 8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. [spisová značka], vyplývá právní věta –„ Lze-li žalovat přímo na určení vlastnického práva, není dán naléhavý právní zájem na určení, že nenastaly účinky právních úkonů.“, když v tomto usnesení Nejvyšší soud uvedl, že„ …je-li posouzení platnosti či nicotnosti právního úkonu (popř. rozhodnutí) otázkou předběžnou v relaci k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn či ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem, jenž je nezbytným předpokladem úspěšnosti určovací žaloby…“ 10. Vzhledem k tomu, že se žalobci podanou žalobou domáhali určení neplatnosti darovací smlouvy, zabýval se soud otázkou naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem sice byl žalobci tvrzen, avšak soud dospěl k závěru, že v tomto případě dán naléhavý právní zájem není. Rozhodujícím je znění žaloby, která byla formulována tak, že požadovala určení neplatnosti darovací smlouvy, což je však v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. V tomto případě by totiž posouzení platnosti či neplatnosti darovací smlouvy bylo otázkou předběžnou v relaci k řešení otázky existence vlastnického práva k nemovitým věcem, jež byly předmětem uvedené darovací smlouvy, nicméně v tomto případě je možné žalovat přímo na určení vlastnického práva zůstavitelek těmto věcem ke dni jeho úmrtí, a proto naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy ve smyslu § 80 o. s. ř. dán není. K tomu soud dodal, že i kdyby určil, že předmětná darovací smlouva je neplatná, tak by takové rozhodnutí nemohlo vést ke změně zápisu v katastru nemovitostí. S ohledem na uvedené tudíž soud žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované jejich náhradu, a to částku 13 734 Kč, neboť žalovaná byla plně procesně úspěšná, resp. žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. [příjmení] 11 350 Kč se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum]) podle § 11 odst. 1, § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právních služeb po 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět celkem ve výši 750 Kč (celkem cesta 100 km vykonaná osobním automobilem tovární značky BMW, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 4,9 l na 100 km, ceně nafty 38,70 Kč a sazbě 5,60 Kč/km) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestách na jednání soudu v počtu čtyř půlhodin po 100 Kč podle §