4 C 319/2024-21 — Okresní soud v Benešově

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění ke dni , datum, , jejímž předmětem byl produkt – Pojištění odpovědnosti zaměstnance – individuální. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti a žalovaný se zavázal řádně platit sjednané pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku , částka, s čtvrtletní splatností. Žalovaný tuto povinnost porušil, když neuhradil pojistné splatné dne , datum, ani po opakovaných urgencích. Z důvodu neplacení pojistného žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nedoplatku a současně jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy. Přes výzvu nebylo pojistné uhrazeno, proto došlo k zániku pojištění v důsledku neplacení ke dni , datum, . Za období od , datum, do , datum, včetně činí služné pojistné částku , částka, . O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný informován. Přes předžalobní upomínku žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, (dlužné pojistné , částka, a poplatek za odeslání upomínky , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny a jedná se tak o věc s cizím prvkem, zjišťoval soud, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat a rozhodovat, a pokud ano, zjišťoval dále, podle jakého právního řádu je třeba v řízení postupovat a jaké právo je třeba na věc aplikovat. Mezi Českou republikou a , Anonymizováno, je sice uzavřena dvoustranná mezinárodní úmluva, která upravuje pravomoc a příslušnost pro závazkové vztahy, ale žalovaný má rovněž bydliště na území členského státu EU, v ČR, a proto je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána ustanovením článku 4 odst. 1, dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, jehož příslušnost je v této věci tedy dána. Podle § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo, což je v daném případě právo České republiky, neboť zde byla smlouva uzavřena. Podle § 8 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z nabídky na uzavření pojistné smlouvy Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání č. , hodnota, a pojistky vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od , datum, . Dohodli se na ročním pojistném ve výši , částka, , po slevě , částka, , s čtvrtletní splatností. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, když pojistné řádně nehradil. Na výzvu žalobce ze dne , datum, , ve které byl žalobkyní upozorněn na možnost zániku pojištění, nereagoval. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalovanému, že pojištění zaniklo dnem , datum, z důvodu nezaplacení pojistného s tím, že k tomuto datu dluží pojistné ve výši , částka, . Žalobkyně dále vyzvala k dobrovolné úhradě a uvedla účet, na který měla být dlužná částka zaslána. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy v částce , částka, (dlužné pojistné , částka, a náklady upomínání , částka, ) dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z nabídky na uzavření pojistné smlouvy, pojistky, upomínky na dlužné pojistné, oznámení o zániku pojistné smlouvy, upomínky před podáním žaloby a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání.Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve kterém podle § 2758 se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2775 odst. 1 vydá pojistitel pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. Podle § 2782 odst. 1 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po provedeném dokazovaní má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť nezaplatil dlužné pojistné a na výzvy žalobkyně nereagoval. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 1a, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, . Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.