4 C 373/2024-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, poskytla žalované uvedené peněžní prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni , datum, svůj dluh nesplatila. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena společnosti , Anonymizováno, , a až následně žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka , částka, , která byla tvořena jistinou ve výši , částka, a zůstatkem souhrnného poplatku ve výši , částka, , když dle smlouvy byla plnění žalované nejprve alokována na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Po postoupení pohledávky za žalovanou nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo zapsané na Maltě, jde o věc s cizím prvkem, a proto zdejší soud zjišťoval, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat, případně podle jakého právního řádu je třeba postupovat. S ohledem na to, že žalobkyně má sídlo a žalovaná bydliště na území členských států Evropské unie, je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána podle článku 17 a 18, konkrétně podle článku 18 bod 2., jelikož žalovaná má bydliště v České republice.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované částku , částka, , tu se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též smluvní podmínky.6. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek ze dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovanou společnosti , Anonymizováno, , toto bylo podle oznámení o postoupení pohledávky s poštovním archem žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, . Následně byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .7. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně na půjčku celkem částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na souhrnný poplatek. Před podání žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu včetně příslušenství, což vyplynulo z předžalobní upomínky ze dne , datum, a dokladu o jejím odeslání, avšak ani přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.8. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, do , datum, (dále jen obč. zák.).9. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.12. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb.14. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je podle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v komentáři k § 658 v , Anonymizováno, , J. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. , Anonymizováno, ). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný smluvní úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil požadovaný kapitalizovaný úrok částku , částka, za poskytnutí jistiny , částka, , která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů, tedy téměř 70 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl ještě vyšší. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok označovaný jako „souhrnný poplatek“ byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům (k tomu srov. rozhodnut