4 C 43/2024-50 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný od žalobkyně obdržel částku , částka, , kterou se zavázal splatit spolu s úrokem (při úrokové sazbě ve výši 12,50 % p.a.) v 60 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, , úvěrových poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z dlužné nesplacené jistiny (, částka, ) ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši , částka, , úroku při úrokové sazbě 12,50 % p.a. z nesplacené jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení při úrokové sazbě 15 % p.a. z nesplacené jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto svůj dluh neuhradil. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován v příslušných registrech s tím, že o žalovaném nezjistila žádné negativní informace. Následně zkoumala příjem žalovaného, a to potvrzením jeho příjmu za posledních 12 měsíců zaměstnavatelem. Výdaje deklarované žalovaným žalobkyně porovnala s životním minimem a částkami vycházejícími ze statistických dat. S ohledem na to, že žalovaný deklaroval výdaje za bydlení nižší než je částka vyplývající z regionálních dat ČSÚ o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, započetla žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti statistickou částku, a vycházela tedy z měsíční částky , částka, . Žalobkyně si od žalovaného dále vyžádala čestné prohlášení o jeho zdravotním stavu. Po poskytnutí úvěru mělo žalovanému zůstat 41 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. Nadto žalobkyně uvedla, že za dobu trvání úvěru žalovaný uhradil částku za téměř 40 měsíčních splátek, a proto neschopnost splácet úvěr u žalovaného zjevně vznikla až po poskytnutí úvěru, když v době poskytnutí úvěru byl schopen úvěr splácet. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.)3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se ho zavázal splatit v 60 měsíčních splátkách po , částka, . Kromě uvedeného byl žalovaný povinen platit 60 měsíců sjednané pojistné, a to ve výši , částka, měsíčně. Interním účetním dokladem bylo prokázáno, že žalobkyně svou povinnost splnila dne , datum, , kdy úvěr žalovanému v plné výši poskytla. Výpisem transakcí bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku , částka, , na úrocích , částka, , na zákonných úrocích z prodlení částku , částka, a na úvěrových poplatcích částku , částka, . Výzvou k okamžitému splacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.4. Z potvrzení o výši pracovního příjmu bylo zjištěno, že žalovaný měl 12 měsíců před uzavřením smlouvy čistý příjem , částka, měsíčně, když byl zaměstnán jako brusič ve společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, . V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí úvěru pak žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, za nájemní bydlení, , částka, za pojištění a , částka, za ostatní věci (žalobkyně však pracovala s částkou , částka, představujících měsíční výdaje žalovaného neboli s částkou vyplývající ze statistických dat ČSÚ), kromě toho dále uvedl, že je svobodný a bez vyživovací povinnosti. Žalovaný byl zároveň lustrován v příslušných evidencích jako , Anonymizováno, aj. vždy s negativním výsledkem. Z prohlášení o zdravotním stavu vyplynulo, že žalovaný ke dni uzavření úvěru podepsal čestné prohlášení, že dříve ani v současnosti není léčen pro tam vyjmenovaná onemocnění. Z výsledku aplikačního ratingu bylo zjištěno, že žalovaný před poskytnutím předmětného úvěru nesplácel žalobkyni žádný úvěr. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému vyplynulo, že byť je (bylo) proti žalovanému vedeno několik občanskoprávních řízení o zaplacení příslušných částek, veškeré závazky v ostatních věcech časově následují po vzniku závazku v této věci.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. V daném případě soud posuzoval svou pravomoc a příslušnost po dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, protože žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Podle čl. 7 osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Žalovaný měl poslední známé obvyklé bydliště v České republice v obvodu Okresního soudu v Benešově, zde byla rovněž uzavřena smlouva, přičemž v České republice je i místo plnění, je proto dána pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Benešově.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , je platná, přičemž žalobkyně prokázala, že schopnost žalovaného daný úvěr splatit (před jeho poskytnutím) řádně zkoumala. Žalovaný však předmětný úvěr po určité době řádně nesplácel, když jeho následn