4 C 54/2024-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši , částka, , přičemž se ho zavázala splatit do , datum, , avšak na úvěr neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a následně žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku, z ústního jednání soudu se omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny – smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření spotřebitelské smlouvy. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala společnost , právnická osoba, žalované na účet č. , č. účtu, částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pak bylo prokázáno, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jež se týkala i předmětné pohledávky za žalovanou, žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby žalované zaslala předžalobní upomínku.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou nedošlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na žalobkyní předložené listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru totiž absentuje podpis žalované, přičemž vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a řídit se obsahem takové smlouvy nevyplynula ani z ostatních provedených důkazů, nicméně v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaná uvedeným způsobem bezdůvodně obohatila a bylo prokázáno, že pohledávka za ní byla postoupena žalobkyni, soud žalobě vyhověl. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne , datum, do zaplacení.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšná a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , sestávající se z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, , tzn. za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , tzn. po , částka, za každý úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady ve výši 21 % za DPH (u odměny a náhrady hotových výdajů), neboť právní zástupce žalobkyně je podle přiloženého osvědčení jejím plátcem, a to ve výši , částka, .