4 C 64/2024-72 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru k osobní kreditní kartě (úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, ), na základě které žalovaný mohl čerpat od žalobkyně úvěr do maximální výše , částka, . Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem při úrokové sazbě 21,99 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z načerpané částky (ke dni výpisu z účtu ke kreditní kartě), minimálně však ve výši , částka, . Celkem za dobu trvání smlouvy o úvěru žalovaný načerpal částku , částka, , když po započtení plateb dlužil žalovaný žalobkyni na jistině částku , částka, , na kapitalizovaném obchodním úroku ke dni , datum, částku , částka, a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ke dni , datum, částku , částka, . Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedených částek spolu s obchodním úrokem při úrokové sazbě 15 % p. a. (sazba 21,99 % p. a. byla žalobkyní ponížená na sazbu 15 % p. a.) z částky , částka, (nesplacená jistina) od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení při úrokové sazbě 15 % p. a. z částky , částka, (nesplacená jistina) od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto svůj dluh neuhradil.2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován v příslušných registrech s tím, že o žalovaném nezjistila žádné negativní informace. Následně zkoumala příjem žalovaného, když deklarovaný měsíční příjem žalovaného (ve výši , částka, ) žalobkyně ověřila výpisy z běžného účtu žalovaného za období předcházejících 7 měsíců (dospěla k téměř totožné částce, konkrétně , částka, ). Výdaje deklarované žalovaným žalobkyně porovnala s životním minimem a částkami vycházejícími ze statistických dat. S ohledem na to, že žalovaný deklaroval výdaje za bydlení nižší, než je částka vyplývající z regionálních dat ČSÚ o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, započetla žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti vypočtenou statistickou částku, a vycházela tedy z měsíční částky , částka, . Po poskytnutí úvěru mělo žalovanému zůstat 39,61 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. Nadto žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr splácel dva roky řádně a včas, z čehož vyplývá, že v době poskytnutí úvěru byl schopen úvěr splácet.3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování úvěrů a platební služby. Smlouvou o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, oznámením o úrokových sazbách, všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami osobních kreditních karet bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, na dobu neurčitou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do maximální výše , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků, minimálně však ve výši , částka, . Úroková sazba pro výpočet obchodního úroku činila 21,99 % p. a. Žalovaný mohl peněžní prostředky čerpat opakovaně až do výše , částka, . Výpisy, výzvami a odstoupením bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky opakovaně čerpal, když do , datum, (datum poslední splátky) úvěr i splácel, nicméně ke dni výpisu (, datum, ) žalovaný dlužil žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný splatný obchodní úrok ke dni , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, . Žalovaný byl v prodlení s několika měsíčními splátkami, a proto žalobkyně po marném upomínání žalovaného k jejich zaplacení, od předmětné smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě předmětného dluhu.5. Odpověďmi z registrů, návrhem na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karty, výpisy z účtu a žádostí o osobní kreditní kartu bylo zjištěno následující: Žalovaný měl za posledních 7 měsíců před poskytnutím úvěru průměrný měsíční příjem ve výši , částka, . V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, na nájemní bydlení, , částka, na splátky stávajících půjček a , částka, na ostatní věci (žalobkyně však pracovala s částkou , částka, představujících měsíční výdaje žalovaného neboli s částkou vyplývající ze statistických dat ČSÚ včetně částek uvedených žalovaným), kromě toho dále uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání a nemá vyživovací povinnost. Žalovaný byl zároveň lustrován v příslušných evidencích jako BRKI, NRKI, SOLUS aj. vždy s negativním výsledkem. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému vyplynulo, že byť je (bylo) proti žalovanému vedeno několik občanskoprávních řízení o zaplacení příslušných částek, veškeré závazky v ostatních věcech časově následují po vzniku závazku v této věci.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci spolu dne , datum, uzavřeli platnou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně v řízení prokázala nejen faktické poskytnutí úvěru, ale rovněž, že schopnost žalovaného daný úvěr splatit (před jeho poskytnutím) řádně zkoumala. Žalovaný však předmětný úvěr po určité době řádně nesplácel, když jeho následná pasivita, jež byla zřejmá i v průběhu tohoto řízení, poté vyústila v to, že žalobkyni po odstoupení od předmětné smlouvy o úvěru, v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami (zejména čl. 10), nezbyla jiná možnost než podat tuto žalobu. Na základě uvedeného soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť měla ve věci plný úspěch a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . , adresa, 923 Kč se skládá z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a 2x účast na ústním jednání soudu) podle § 11 od