4 C 72/2024-75 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o bankovních službách, kdy předmětem smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, v Kč žalobkyní pro žalovaného. Žalobkyně zmíněný účet však po předchozím upomínání žalovaného na záporný zůstatek (nepovolený debet) zrušila, jelikož žalovaný nepovolený debet neuhradil, a proto žalobkyni v důsledku převedení debetu na úvěrový účet vznikla pohledávka ve výši , částka, (jistina), zaplacení této pohledávky se žalobkyně domáhala touto žalobou, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od , datum, do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru k osobní kreditní kartě (úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, ), na základě které žalovaný mohl čerpat od žalobkyně úvěr do maximální výše , částka, . Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem při úrokové sazbě 22,90 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z načerpané částky (ke dni výpisu z účtu ke kreditní kartě), minimálně však ve výši , částka, , a dále se žalovaný zavázal platit pojištění schopnosti splácet ve výši 0,49 % měsíčně z načerpané částky. Celkem za dobu trvání smlouvy o úvěru žalovaný načerpal částku , částka, , když po započtení plateb dlužil žalovaný žalobkyni na jistině částku , částka, , na kapitalizovaném obchodním úroku ke dni , datum, částku , částka, a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ke dni , datum, částku , částka, . Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedených částek spolu s obchodním úrokem při úrokové sazbě 15 % p. a. (sazba 22,90 % p. a. byla žalobkyní ponížená na sazbu 15 % p. a.) z částky , částka, (nesplacená jistina) od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení při úrokové sazbě 15 % p. a. z částky , částka, (nesplacená jistina) od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto své dluhy neuhradil.2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován v příslušných registrech s tím, že o žalovaném nezjistila žádné negativní informace. Následně zkoumala příjem žalovaného, když deklarovaný měsíční příjem žalovaného (ve výši , částka, ) žalobkyně ověřila výpisy z běžného účtu žalovaného za období předcházejících 7 měsíců (dospěla k téměř totožné částce, konkrétně , částka, ). Výdaje deklarované žalovaným žalobkyně porovnala s životním minimem a částkami vycházejícími ze statistických dat. S ohledem na to, že žalovaný deklaroval výdaje za bydlení nižší, než je částka vyplývající z regionálních dat ČSÚ o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, započetla žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti vypočtenou statistickou částku, a vycházela tedy z měsíční částky , částka, . Po poskytnutí úvěru mělo žalovanému zůstat 39,19 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. Nadto žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr splácel dva roky řádně a včas, z čehož vyplývá, že v době poskytnutí úvěru byl schopen úvěr splácet.3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování úvěrů a platební služby. Smlouvou o bankovních službách ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala zřídit a vést žalovanému běžný účet č. , č. účtu, v Kč. Součástí této smlouvy byly mj. i všeobecné obchodní podmínky, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Upomínkami, odstoupením, oznámením a výpisem bylo prokázáno, že ke dni , datum, došlo ke zrušení běžného účtu č. , č. účtu, , jelikož dne , datum, zanikla smlouva, na základě které byl účet veden, a to v důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy pro přečerpání prostředků do nepovoleného debetu (v souladu s čl. 13 a čl. 18 všeobecných obchodních podmínek), a že žalovaný má z tohoto titulu vůči žalobkyni dluh , částka, ; žalovaný byl, jak na skutečnost nepovoleného debetu, tak na odstoupení od smlouvy žalobkyní upozorněn.5. Smlouvou o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, oznámením o úrokových sazbách, všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami osobních kreditních karet bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, na dobu neurčitou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do maximální výše , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků, minimálně však ve výši , částka, . Úroková sazba pro výpočet obchodního úroku činila 22,90 % p. a. Žalovaný mohl peněžní prostředky čerpat opakovaně až do výše , částka, . Výpisy, výzvami a odstoupením bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky opakovaně čerpal, když do , datum, (datum poslední splátky) úvěr i splácel, nicméně ke dni výpisu (, datum, ) žalovaný dlužil žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný splatný obchodní úrok ke dni , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, . Žalovaný byl v prodlení s několika měsíčními splátkami, a proto žalobkyně po marném upomínání žalovaného k jejich zaplacení, od předmětné smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila.6. Předžalobními výzvami včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě obou předmětných dluhů.7. Odpověďmi z registrů, návrhem na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karty, výpisy z účtu a žádostí o osobní kreditní kartu bylo zjištěno následující: Žalovaný měl za posledních 7 měsíců před poskytnutím úvěru průměrný měsíční příjem ve výši , částka, . V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, na nájemní bydlení, , částka, na splátky stávajících půjček a , částka, na ostatní věci (žalobkyně však pracovala s částkou , částka, představujících měsíční výdaje žalovaného neboli s částkou vyplývající ze statistických dat ČSÚ včetně částek uvedených žalovaným), kromě toho dále uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání a nemá vyživovací povinnost. Žalovaný byl zároveň lustrován v příslušných evidencích jako BRKI, NRKI, SOLUS aj. vždy s negativním výsledkem. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému vyplynulo, že byť je (bylo) proti žalovanému vedeno několik občanskoprávních řízení o zaplacení příslušných částek, veškeré závazky v ostatních věcech časově následují po vzniku závazku v této věci.8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).9. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jes