4 C 75/2024-32 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit jednorázovou splátkou ve výši , částka, , a to do dne splatnosti , datum, . Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Celková pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností ke dni , datum, žalobkyni, skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů na upomínání ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, a to z částky , částka, (jistina) a dalších nákladů na upomínání ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne , datum, , kdy uvedla, že si na předmětný dluh nevzpomíná, a že po konečném soudním rozhodnutí případnou přisouzenou částku uhradí na bankovní účet žalobkyně. Z ústního jednání se omluvila ze zdravotních důvodů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Kopií výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. výroba, obchod a služby. Ze smlouvy o úvěru a obchodních podmínek bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované částku , částka, a žalovaná se ji zavázala splatit celkovou částkou , částka, do dne , datum, . Z výpisů z účtu společnosti , Anonymizováno, vyplývá, že žalobkyně žalované zaslala postupně v období od , datum, do , datum, celkem částku , částka, . Smlouvou o pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost , Anonymizováno, uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou ve výši , částka, . Z oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání vyplynulo, že společnost , Anonymizováno, zaslala žalované dne , datum, oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalobkyni. Z upomínek, dopisu s návrhem na mimosoudní řešení a předžalobní výzvy s dokladem o odeslání vyplynulo, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou ke splacení dluhu před podáním žaloby. Z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že dne , datum, měl provést pověřený terénní pracovník žalobkyně cestu na kontaktní adresu žalované, a to za účelem mimosoudního vymáhání předmětné pohledávky.5. Žalobkyně v žalobě ohledně ověřování úvěruschopnosti žalované uvádí pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do příslušných registrů, tedy do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Podle § 1879 a následujících o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, , je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení ohledně toho, zda a případně jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Pouhé tvrzení žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, že lustrovala žalovanou v příslušných registrech, nemůže v žádném případě obstát.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Předně je třeba uvést, že předložená smlouva o úvěru č. , tel. číslo, znějící na poskytnutí úvěru ve výši , částka, byla uzavřena dne , datum, , ačkoli doložené platby, které měly prokazovat vyplacení úvěru žalované, byly platby provedené v období od , datum, do , datum, , tj. ještě před uzavřením smlouvy. Ovšem v průběhu řízení ani nebyla uvedena žádná tvrzení, ani předloženy důkazy ohledně toho, kolik žalovaná žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradila, a proto nelze zjistit případnou výši jejího bezdůvodného obohacení. Soud na základě uvedeného žalobu v plném rozsahu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.