4 C 83/2024-92 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % z čerpaného úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, když na úvěr uhradil částku ve výši , částka, , a proto společnost , právnická osoba, . úvěr ke dni , datum, zesplatnila a následně pohledávku za žalovaným postoupila společnosti , Anonymizováno, a.s., ta ji však dále postoupila žalobkyni. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se z ústních jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o úvěru, úrokovým lístkem, sazebníkem, produktovými podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % z čerpaného úvěru. Výpisem z úvěrového účtu a oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Splátkovou dohodou včetně rozhodnutí o zesplatnění bylo prokázáno, že , datum, společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dohodu o splátkách a uznání dluhu, podle které měl žalovaný vůči této společnosti dluh ve výši , částka, , a to ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přičemž se ho zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách, avšak ani ty žalovaný nehradil řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila i dohodu o splátkách (uzavřenou v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru). Platební historií žalovaného včetně výpisů z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, a zároveň, že na úvěr určité platby hradil.4. Smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávek a poštovními archy bylo prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla nejprve dne , datum, postoupena společnosti , Anonymizováno, a.s., IČO: , IČO, (o tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, .) a následně dne , datum, společnost , Anonymizováno, a.s. předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni.5. Výzvami včetně předžalobní výzvy s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, a to nakonec i prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou ho žalobkyně vyzvala ke splacení dluhu před podáním žaloby.6. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, a rovněž v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Následně spočítala prostřednictvím matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti maximální možnou výši měsíční splátky ve výši , částka, , přičemž do výpočtu zahrnula mj. zjištěný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, , externí splátky ve výši , částka, a interní splátky ve výši , částka, . Žalovaný deklaroval vlastní bydlení a čistý měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, .7. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému nebylo zjištěno ničeho podstatného pro tuto věc.8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru.9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při schvalování úvěru žalovaného z údajů poskytnutých jí žalovaným, když následně žalovaného lustrovala v příslušných databázích, a nakonec vyhodnotila částku disponibilních zdrojů žalovaného za pomoci porovnání jeho příjmu a odhadnutých výdajů. Soud však upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr a odhadování jeho možných výdajů, ba naopak je totiž nezbytné podrobně zkoumat příjmy i výdaje žalovaného.15. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení nebylo prokázáno, kolik žalovaný za dobu trvání úvěru načerpal, a zároveň kolik na daný úvěr uhradil, z toho důvodu nebylo možné zjistit případnou výši jeho bezdůvodného obohacení. Z opatrnosti soud uvádí, že žalovaný na úvěr uhradil zjevně více než žalobkyně deklarovala v podání ze dne , datum, , jelikož z platební historie žalovaného vyplynulo, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně i další platby (po dni , datum, ). Soud na základě uvedeného tudíž žalobu v plném rozsahu zamítl.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 S