5 C 119/2024-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, . Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek a zejména zasláním verifikační platby žalovanou. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na zaslané upomínky žalovaná nereagovala. Z důvodu porušení smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne , datum, , vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , která představuje zbývající neuhrazenou jistinu ze smlouvy o úvěru, zákonné úroky z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů řízení. Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaná s žalobkyní podepsala dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, tak, že částka , částka, bude vyplacena na účet žalované do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu s úrokem v celkové výši , částka, do , datum, formou měsíčních splátek ve výši , částka, . V případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Smlouva byla uzavřena v okamžiku zasláním autorizačního SMS kódu žalovanou a účinná v okamžiku zaslání verifikační platby (ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, opatřeny autorizační doložkou). Žalobkyně poskytla úvěr žalované dne , datum, (z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce). Z důvodu nehrazení splátek úvěru řádně a včas, byly žalované zaslány upomínky (z upomínky ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně podacího lístku). Ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru (z oznámení o zesplatnění a možnosti alternativního řešení). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala dne , datum, k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku).4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz přílohou č. , hodnota, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze které soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, její průměrný příjem za poslední 3 měsíce činil , částka, , náklady na bydlení hradí , částka, měsíčně, další finanční závazky činí , částka, měsíčně. Jako podklad pro analýzu poskytla žalovaná tři výpisy z účtu, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. Žalobkyně dále provedla lustraci a skóring žalované, ze kterých se podává, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší , částka, s měsíční splátkou , částka, .5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala se žalobkyní dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná dne , datum, čerpala úvěr ve výši , částka, . Do dnešního dne žalovaná žalobkyni neuhradila žádnou částku, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaná něco uhradila.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „, Anonymizováno, “).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, podepsaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž d