5 C 151/2024-17 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím. Uvedla, že elektronickou cestou s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši , částka, , který byl žalované vyplacen. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne , datum, . Žalovaná své závazky nehradila ani po zaslaných upomínkách žalobkyně. Následně žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Na žádnou z výzev, včetně předžalobní upomínky, žalovaná nijak nereagovala. Vzhledem k uvedenému žalobkyně požaduje úhradu shora uvedené částky sestávající z jistiny a zákonných úroků z prodlení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je osobou oprávněnou k poskytování spotřebitelských úvěrů (z výpisu ze seznamu poskytovatelů spotřebitelského úvěru). Dne , datum, strany v elektronické podobě podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě verifikační platby a ověření dokladů žalované s tím, že na jejím základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách a dále spolu s úhradami na sjednané doplňkové služby na základě smlouvy o inkasní službě a smlouvy o podpoře; tyto služby byly sjednány spolu s úvěrovou smlouvou (z úvěrové smlouvy, vč. příloh – formulář pro standardní informace, vzorec pro výpočet nákladů, smlouva o inkasní službě a o podpoře, potvrzení o verifikační platbě a kopie občanského průkazu žalovaného, ze souhlasu s inkasem). Dle ujednání stran byla jistina úvěru žalovanému vyplacena tak, že částka , částka, byla převedena na účet žalované a částka , částka, byla započtena oproti nákladům žalobkyně na zpracování úvěru (z úvěrové smlouvy, z výpisů z účtu o provedených úhradách a z potvrzení o úhradě úvěru, včetně potvrzení o úhradě předchozího úvěru žalovaného a předmětné smlouvy spolu s přílohami).4. Na předmětný úvěr žalovaná řádně nehradila stanovené splátky, a to ani přes upomínky žalobkyně, žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (z upomínek a podacích archů, z předžalobní upomínky, vč. zesplatnění a podacího archu).5. Dále soud zjistil, že se žalobkyně před uzavřením smlouvy zabývala úvěruschopností žalované. Z dotazníku, který je součástí smlouvy, obsahoval informace, že žalovaná byla v době jejího uzavření rozvedená, měla dvě vyživovací povinnosti, zaměstnaná. Nevlastnila žádný majetek, příjmy měly činit částku , částka, a náklady na život byly uvedeny ve výši , částka, , finanční zůstatek žalovaného činil , částka, . Soud zjistil, že doklad totožnosti žalované byl platný, žalovaná neprocházela insolvenčním rejstříkem ani centrální evidencí exekucí a z nebankovního registru vyplynulo, že je úvěrovatelná (z dotazníku, z registru neplatných dokladů, z výpisu z nebankovního registru, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z centrální evidence exekucí).6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s žalobkyní listinu s názvem smlouva o úvěru, podle níž měla čerpat úvěr v celkové částce , částka, , a to tak, že částka , částka, byla převedena na účet žalované a částka , částka, byla započtena na náklady žalobkyně vzniklé s úvěrovou smlouvou.7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, podepsaná mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumala. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvádí, že řádně zhodnotila informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná uvedla rozhodující údaje o své bonitě v dotazníku, který tvoří přílohu úvěrové smlouvy a tyto informace srovnala s doloženými listinami. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila a zbavila se své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v jakém směru má doplnit důkazy za situace, kdy soud doplnění žaloby shledal nedostatečným.14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. Soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou n