5 C 225/2024-73 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalované žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne , datum, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,89 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem , Anonymizováno, dle splátkového kalendáře. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalované. Žalovaná řádně neplnila smluvní podmínky a dostala se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky či její části, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku , částka, (ke dni zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku , částka, a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, , smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru počínaje , datum, do dne vyhotovení žaloby v celkové vyčíslené výši , částka, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,89 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je osobou oprávněnou k poskytování spotřebitelských úvěrů v souladu s povolením České národní banky (z výpisu ze seznamu subjektů). Dne , datum, účastníci podepsali listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně žalované zavázala poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, ; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 95,89 % ročně a žalovaná měla celkem žalobkyni vrátit , částka, . V článku 6 pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalované (ze smlouvy o úvěru, ze splátkového kalendáře, z formuláře pro standardní informace o úvěru, z prohlášení o splnění povinnosti úvěrujícího). Úvěr byl žalované ze strany žalobkyně vyplacen na její účet dne , datum, (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaná na úvěr zaplatila žalobkyni do dne podání žaloby částku , částka, (z karty klienta). Žalovaná žalobkyni požádala o odklad splátek, s čímž žalobkyně souhlasila (ze žádosti žalované, z oznámení, z upraveného splátkového kalendáře), poté se dostala se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagovala, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila (z upomínek žalobkyně s upozorněním na zesplatnění, z oznámení před zesplatněním úvěru, z předžalobní upomínky). Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala (z předžalobní upomínky a podacího archu).4. Dále soud zjistil, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy byla na rodičovské dovolené, přičemž pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, (z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, výpisu z účtu žalované). Registrem , Anonymizováno, žalovaná neprocházela a v databázi NKRI měla skóre , Anonymizováno, , tedy s menším rizikem a lepší segmentací klientů. Dále soud zjistil, že ve zbývajícím rozsahu ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z formuláře o hodnocení klienta, v němž bylo bez dalších podkladů uvedeno, že její měsíční výdaje činí , částka, (, částka, životní minimum, , částka, výdaje na děti, , částka, nájemné, inkaso), dále zde bylo uvedeno, že je na rodičovské dovolené, má maturitu a žije u rodičů; na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení.5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala se žalobkyní dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná dne , datum, čerpala úvěr ve výši , částka, . Do dnešního dne žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalované v měsíční výši okolo , částka, z rodičovského příspěvku, výdaje stanovila částkou , částka, .6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, podepsaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedost