5 C 231/2024-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se na žalovaném žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný se na lince hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně – , právnická osoba, . – nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm právní předchůdce žalobkyně požadoval úhradu žalované částky – přirážky a jízdného. Právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni převedl svou pohledávku za žalovaným smlouvou.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: žalovaný porušil Smluvní přepravní podmínky , Anonymizováno, pro veřejnou , Anonymizováno, osobní přepravu a je proto povinen uhradit jízdné (platné v době zjištění porušení Smluvních přepravních podmínek) a přirážku k jízdnému (stanovenou Smluvními přepravními podmínkami) a to v den porušení Smluvních přepravních podmínek. Dnem porušení Smluvních přepravních podmínek nastala splatnost pohledávky. Žalobkyně odkoupila od společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , , adresa, , IČO: , IČO, , pohledávky vzniklé z porušení Smluvních přepravních podmínek. Pohledávky vyplývající z výše uvedeného byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , právnická osoba, ., jako postupitelem. Po nabytí pohledávek vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou zaslanou žalovanému dne , datum, k tomu, aby svůj závazek žalobkyni uhradil, a bylo žalovanému také oznámeno postoupení pohledávky z , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .. Dlužná částka činí , částka, . Žalovaný tak dosud dluží za jízdu bez platného jízdního dokladu dne , datum, vlakem č. , hodnota, mezi stanicemi , adresa, a je tak povinen doplatit jízdné , částka, a přirážku , částka, . Dnem následujícím po takové jízdě, tj. dnem , datum, , se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou těchto částek.Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., kdy postupoval podle § 2550 o přepravě osob ve spojení s přepravními podmínkami Českých drah, a.s., dále podle § 1879 a násl. o postoupení pohledávky, a pokud jde o prodlení žalované, podle § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě žalobkyně prokázala, že je právním nástupcem původního věřitele, jehož dopravním prostředkem se žalovaný dne , datum, přepravoval bez jízdního dokladu; je tak povinen zaplatit jízdné za tuto jízdu včetně přirážky k jízdnému – a to nyní žalobkyni, která je ve sporu aktivně legitimována. S úhradou je žalovaný v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu povinen platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobkyně, svůj dluh neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, . Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o přepravě. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.