5 C 237/2024-24 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, toto žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení) ve 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celková dlužná částka poté činila na jistině úvěru , částka, a na dlužném poplatku částku , částka, . Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze částku , částka, . Vzhledem k tomu, že poskytnutá zápůjčka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k , datum, , úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši , částka, od , datum, dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalovaná nijak nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku , částka, . Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši , částka, (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a za administrativní činnost) ve 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši , částka, v hotovosti (ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru).4. Ve smlouvě žalovaná prohlásila, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně s odbornou péčí posoudila její schopnost zápůjčku splácet. Zároveň žalovaná potvrdila, že jí byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, v níž právní předchůdkyně shrnula parametry zápůjčky a bylo jí poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci (ze smlouvy o úvěru).5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem včetně dokladu o odeslání).6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě při podpisu převzala částku , částka, . Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatek, a to celkem ve výši , částka, . Celkem se tak žalovaná zavázala vrátit , částka, . Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná stále dluží celkem , částka, (tedy částku , částka, na jistině a na dlužném poplatku částku , částka, ). Na výzvu k plnění žalovaná žalobkyni již ničeho neuhradila.7. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.8. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované zkoumala, v žalobě toto ani nijak netvrdila.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud v podrobnostech uvádí, že samotný formulář „žádost o zápůjčku“ vyplněný a podepsaný žadatelem, byť je v něm potvrzeno předložení listin, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. podklady apod.) z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladuj