5 C 317/2023-52 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 555 287,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 691 194 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 9 % ročně a poplatky v celkové výši 3 618 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 9 588 Kč. Svůj závazek však nehradil řádně a včas a s hrazením splátek se tak dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a poskytnutý úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 551 669,29 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 3 618 Kč, částku 14 412,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 9,90 % ročně počítaného z jistiny za období do [datum], částku ve výši 20 687,56 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do [datum] a dále smluvní úrok 9,90 % ročně z částky 551 669,29 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % ročně z částky 551 669,29 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 691 194 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum], úrok byl sjednán ve výši 9,90 % ročně. Finanční prostředky se zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 588 Kč s tím, že první splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel řádně a včas, jak vyplynulo z výpisu z účtu a záznamu o zaplacených splátkách úvěru, proto žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti celého dluhu rozhodnutím ze dne [datum]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému dopisem ze dne [datum] oznámeno. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný peněžní prostředky, které však řádně a včas nesplácel. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. Pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku spolu s příslušenstvím. Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88 070 Kč po zaokrouhlení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 212 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 555 287,29 Kč sestávající z částky 10 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 5 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) AT, z částky 10 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 10 540 Kč za účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, z částky 10 540 Kč za účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 AT ve výši 703 Kč (celkem cesta 92 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Volvo, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 7,1 l na 100 km, ceně nafty 34,4 Kč, sazbě 5,2 Kč/km), náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 AT ve výši 140 Kč za použití veřejné dopravy a dále náhrada za ztrátu času v počtu osmi půlhodin po 100 Kč, celkem 800 Kč, podle § 14 odst. 1 a 3 AT. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty (z odměny, paušální náhrady hotových výdajů, cestovného a náhradě za promeškaný čas) ve výši 15 284,85 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.