5 C 378/2024-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se dne , datum, u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce , částka, a příslušný smluvní úrok z prodlení) a úhrady nákladů řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako podnikající fyzická osoba (IČO: , IČO, , sídlem , Adresa žalovaného, ) s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , spisová značka, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, na jeho účet dne , datum, , který se zavázal splatit ve dvou měsíčních splátkách po , částka, počínaje dne , datum, a konče dne , datum, . Žalovaný se zavázal spolu s úvěrem splatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, . Žalovaný tak měl uhradit celkem částku , částka, . Žalovaný však neuhradil řádně a včas první splátku splatnou dne , datum, a dostal se tak do prodlení. Na dlužnou částku nebylo žalovaným ničeho uhrazeno, ani po výzvách k úhradě. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce , částka, ) se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je osoba oprávněná k podnikatelské činnosti zapsaná v živnostenském rejstříku. Smlouvou o úvěru na podporu a rozvoj podnikání včetně smluvních podmínek bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , spisová značka, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal uhradit ve dvou měsíčních splátkách po , částka, počínaje dne , datum, a konče dne , datum, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, . Dle smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, se za porušení smlouvy ze strany klienta považuje mimo jiné každé jednotlivé prodlení s úhradou splátky úvěru. Pokud klient nesplní svoji povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství, smluvních úroků a smluvních pokut. Žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která mu byla doručena do datové schránky.Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na jejímž základě mu byly převodem na účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Tato listina obsahovala ujednání, podle nichž byl žalovaný povinen splatit úvěr ve dvou měsíčních splátkách po , částka, spolu s poplatky ve výši , částka, . Do dnešního dne žalovaný žalobkyni i přes zaslanou předžalobní upomínku neuhradil žádnou částku.Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 o.z. věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný na daný úvěr celkovou částkou , částka, s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Žalovaný pak smlouvu o úvěru uzavíral jako podnikatel a nevztahují se na něj ustanovení chránící spotřebitele. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému, a to v celkové výši , částka, . Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z nákladů právního zastoupení ve výši , částka, [odměna advokáta ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), v platném znění, za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to celé zvýšené o 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.