5 C 384/2023-21 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 27 220 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit také poplatek ve výši 12 240 Kč. To vše se zavázal uhradit formou 52 týdenních splátek ve výši 620 Kč. Žalovaný řádně neplnil, čímž se dostal do prodlení. [právnická osoba], postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil pouze část splátek. Proto se domáhá zaplacení žalované pohledávky ve výši 4 300 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou, když žalovaný uhradil celý poplatek ve výši 12 240 Kč a část jistiny ve výši 15 700 Kč. 2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit také poplatek ve výši 3 520 Kč. To vše se zavázal uhradit formou 56 týdenních splátek ve výši 600 Kč. Žalovaný řádně neplnil, čímž se dostal do prodlení. [právnická osoba], postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil pouze jednu splátku ve výši 600 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení pohledávky ve výši 20 920 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 20 000 Kč a dlužným poplatkem ve výši 2 920 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavírala s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce v částce 20 000 Kč s tím, že žalovaný se měl zavázat zaplatit společnosti celkem 32 240 Kč, z toho jistina ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 12 240 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 620 Kč Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný v žádosti o půjčku uvedl, že jeho měsíční příjem je ve výši 18 600 Kč (mzda ve výši 6 400 Kč, ostatní příjem ve výši 12 200 Kč) a měsíční výdaje činí 8 600 Kč (nájem ve výši 1 500 Kč, telefon ve výši 600 Kč, splátky ve výši 3 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 3 500 Kč), použitelný měsíční příjem stanovil částkou 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužných částek včetně příslušenství. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavírala s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce v částce 20 000 Kč s tím, že žalovaný se měl zavázat zaplatit společnosti celkem 23 520 Kč, z toho jistina ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 520 Kč, to vše v 56 týdenních splátkách po 600 Kč Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužných částek včetně příslušenství. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smluv o úvěru, kartou klienta, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku a předžalobní výzvy včetně podacího lístku. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen obč. zák.), a dále z ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Dále podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednozn