5 C 71/2024-36 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. To vše se zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V souladu se smlouvou vznikla žalované povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení. Proto právní zástupce žalobkyně využil svého práva, smlouvu o úvěru zesplatnil a dopisem ze dne , datum, vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, , má žalobkyně právo na zaplacení úroku ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, . V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, . Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze , částka, . Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a úrok ve výši 22,02 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalovaná nijak nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na bankovní účet. Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit částku ve výši , částka, (ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru).4. Ve smlouvě žalovaná prohlásila, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně s odbornou péčí posoudila její schopnost úvěr splácet. Zároveň žalovaná potvrdila, že jí byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, v níž právní předchůdkyně shrnula parametry úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá její, potřebám a finanční situaci (ze smlouvy o úvěru).5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem včetně dokladu o odeslání).6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě jí byla na bankovní účet poskytnuta částka , částka, . Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též úroky ve výši 79,25 % ročně. Celkem se tak žalovaná zavázala vrátit , částka, . Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná stále dluží celkem , částka, (tedy částku , částka, na jistině a na dlužné smluvní pokutě ve výši , částka, ). Na výzvu k plnění žalovaná žalobkyni již ničeho neuhradila.7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. pak lze při peněžité půjčce ujednat úroky.8. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované zkoumala, v žalobě toto ani nijak netvrdila.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud v podrobnostech uvádí, že samotný formulář „žádost o zápůjčku“ vyplněný a podepsaný žadatelem, byť je v něm potvrzeno předložení listin, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. podklady apod.) z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko