8 C 128/2024-34 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které jí žalobkyně poskytla částku , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, s tím, že poplatek s jistinou uhradí do , datum, , což neučinila. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši , částka, a smluvní pokutu od , datum, do , datum, ve výši , částka, (smluvní pokuta však byla částečně umořena úhradou žalované). Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem , částka, . Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání doručeném soudu dne , datum, , kdy uvedla, že žalobou uplatněná částka je nepodložená, přičemž následně v dalším podání uvedla, že žalující splátkové společnosti si zřejmě objednal její manžel. Žalovaná se však k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o zápůjčce, výpisem z běžného účtu a všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku , částka, a žalovaná se ji zavázala vrátit nejpozději , datum, , a to spolu s poplatkem ve výši , částka, . Výpisem z účtu bylo prokázáno, že celkovou částku , částka, žalobkyně žalované zaslala na její bankovní účet ještě téhož dne, tj. , datum, . Upomínkami a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby písemně vyzývala ke splacení dluhu.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena, což bylo prokázáno, jednak samotnou smlouvou o zápůjčce, a jednak výpisem z bankovního účtu žalované, neboť z jejího účtu byla zaslána ověřovací platba v částce , částka, , čímž došlo k ověření její totožnosti. Nicméně předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, že si před poskytnutím zápůjčky vyžádala od žalované informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných rovněž od žalované, případně nahlédnutím do příslušných registrů. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť při zkoumání úvěruschopnosti se nelze spoléhat pouze na tvrzení žadatelky o úvěr, nicméně žalobkyně ani žádné takové dokumenty, ze kterých měla vycházet při zkoumání úvěruschopnosti žalované, k žalobě nepřiložila.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku , částka, , a jelikož žalovaná na tuto částku uhradila celkem pouze , částka, (podle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku, tj. , částka, , jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni plnila, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou následnou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr spěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.