8 C 175/2024-16 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, .“) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost ve výši , částka, , kterou se zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši , částka, (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Na celkovou částku , částka, , kterou byla žalovaná povinna žalobkyni splatit ve 20 měsíčních splátkách po , částka, , žalovaná uhradila pouze částku , částka, . Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne , datum, . Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované částku , částka, a žalovaná se ji zavázala splatit ve 20 měsíčních splátkách po , částka, , žalovaná se tedy vedle jistiny zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a dokladem o úhradě bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni. Oznámením o postoupení včetně podacího archu bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne , datum, . Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a předžalobní výzvy včetně podacího archu vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení dluhu před podáním žaloby naposledy v dopise ze dne , datum, .4. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaná v této žádosti uvedla, že pracuje ve společnosti , právnická osoba, . s tím, že má příjem ve výši , částka, měsíčně, že má výdaje za bydlení a energie ve výši , částka, , za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši , částka, a měsíční splátky stávajících půjček ve výši , částka, , bydlí u rodičů, je svobodná, bez vyživovací povinnosti a má střední vzdělání.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla pouze, že na vyplněné žádosti o úvěr byly označeny listiny, které žalovaná předložila k posouzení bonity a úvěruschopnosti, přičemž správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým podpisem žádosti o úvěr. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatelky o úvěr.15. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, . Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila částku v souhrnné výši , částka, , má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žalované se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.17. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši , částka, podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soud vzhledem k výši úvěru, jeho délce a výši poplatku za poskytnutí úvěru ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek (ve výši , částka, )