8 C 20/2024-148 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (úroky a náklady na vymáhání) a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, , žalovaná byla povinna splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši odpovídající 2,71 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas (poslední platbu uhradila , datum, ), a proto ho žalobkyně ke dni , datum, zesplatnila. V průběhu trvání úvěru žalovaná načerpala celkem částku , částka, , a naopak na úvěr uhradila částku , částka, . Žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Žalovaná byla k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzvána. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, a to přezkumem informací od ní získaných a nahlédnutím do příslušných registrů. K námitce žalované, že se jedná o úvěr jejího bývalého manžela, žalobkyně uvedla, že takovou smlouvu o úvěru může klient kdykoli zrušit, přičemž pro potvrzení osoby klienta žalobkyně vyžaduje předložení platného dokladu.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, kdy uvedla, že se žalobou nesouhlasí, neboť žádnou žalovanou částku žalobkyni nedluží, jelikož se zřejmě jedná o dluh jejího bývalého manžela. Z jednání se obecný zmocněnec žalované omluvil a požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Soud tuto omluvu neakceptoval a ve věci jednal. V daném případě bylo k žádosti žalované či jejího obecného zmocněnce jednání opakovaně odročováno. Soud nařídil jednání ve věci na , datum, . Dne , datum, obecný zmocněnec požádal o odročení z důvodu pracovní neschopnosti žalované. Další jednání bylo nařízeno na , datum, , kdy obecný zmocněnec požádal dne , datum, o odročení ze zdravotních důvodů na straně zástupce žalované. Z jednání nařízeného na , datum, se žalovaná dne , datum, omluvila a požádala o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Ze stejného důvodu požádal obecný zmocněnec dne , datum, o odročení jednání nařízeného na , datum, . Další jednání bylo nařízeno na , datum, , kdy obecný zmocněnec dne , datum, požádal o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Soud jednání odročil na , datum, , kdy ve spise , spisová značka, , kde obecný zmocněnec žalované rovněž opakovaně žádal o odročování jednání, učinil soud dotaz na jeho ošetřujícího lékaře, zda je schopen účasti na jednání. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že obecný zmocněnec byl v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, opakovaně v krátkodobých pracovních neschopnostech s běžnými nemocemi. Poslední pracovní neschopnost byla , datum, do dnešního dne, protože se nedostavil na kontrolu. Psal sice email, že mu není dobře, přesto byl lékařem upozorněn, že na kontrolu dorazit musí, aby provedl potřebná vyšetření. V případě, že by mu bylo tak zle, že se nemůže osobně dostavit, pak ať se nechá odvézt na urgent a nález pošle. Byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude mu pracovní neschopnost ukončena, což k , datum, lékař učinil. Podle názoru ošetřujícího lékaře je obecný zmocněnec schopen soudního jednání v délce 1 hodiny. Dne , datum, obecný zmocněnec zaslal soudu žádost o odročení jednání, ve které uvedl, že je od , datum, v pracovní neschopnosti z důvodu vážného infekčního onemocnění. Pracovní neschopnost nadále trvá, kdy rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo vystaveno neurologickou klinikou , Anonymizováno, nemocnice v , Anonymizováno, (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z , datum, doložil). Z uvedeného vyplývá, že obecný zmocněnec žalované opakovaně krátce před jednáním žádal o odročování jednání, v posledním případě byla jeho pracovní neschopnost ukončena poté, co se nedostavil na kontrolu k lékaři, přestože byl k tomu ošetřujícím lékařem vyzván. Následně den před jednáním vyhledal odborné pracoviště (nikoli svého ošetřujícího lékaře), kde mu byla vystavena pracovní neschopnost. Důvod pracovní neschopnosti uveden není. Soud má tak za to, že se opakované žádosti o odročení nejsou důvodné a jsou vedeny snahou oddálit rozhodnutí ve věci, a proto omluvu neakceptoval a ve věci jednal.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:4. Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, dohledáním informací o činnosti klienta, kopií OP a ŘP, sdělením , Anonymizováno, , sdělením , Anonymizováno, a zvukovým záznamem bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídající 2,71 % z úvěrového rámce, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výpisem čerpání a splátek (splátkovým kalendářem), opisem výpisu proplacení smlouvy, úvěrovou zprávou a sdělením , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalované byla na její bankovní účet poskytnuta postupně celkem částka , částka, , přičemž naopak žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku , částka, , a to prostřednictvím plateb z jejího bankovního účtu. Předžalobní výzvou a výzvou ke splacení včetně podacích archů bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzývala opakovaně k úhradě dluhu, když naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne , datum, .5. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a z potvrzení o prověření bonity klienta (karty klienta) soud zjistil, že žalobkyně pracovala v době poskytnutí úvěru žalované s tvrzením, že tato má jedno dítě, bydlí u rodičů, má příjem ze zaměstnání , částka, měsíčně (ostatní příjmy domácnosti uvedla částkou , částka, ) a výdaje domácnosti , částka, měsíčně. Žalovaná byla mj. lustrována v databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, bylo zjištěno, že celkové příjmy žalované v období od , datum, do , datum, (přijaté na zmíněném bankovním účtu) činily částku , částka, , zatímco celkové výdaje činily částku , částka, a počáteční zůstatek představoval částku , částka, . V uvedeném měsíci žalovaná obdržela dvě platby od jiného poskytovatele nebankovních úvěrů, a to v celkové částce , částka, , dále platbu v částce , částka, od , jméno FO, a platby v částce , částka, s uvedením zprávy „velikonoce“ a v částce , částka, s uvedením zprávy „narozeniny“ od , jméno FO, .6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském