8 C 220/2024-38 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Obvodního soudu pro , adresa, dne , datum, domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, , odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, a poplatek za službu životního pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však řádně neplnila nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž na úvěr uhradila pouze částku , částka, . Pohledávku za žalovanou postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně tedy v žalobě požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina + dlužné úhrady za služby), kapitalizovaného obchodního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a obchodního úroku při úrokové sazbě ve výši 20,74 % ročně a zákonného úroku z prodlení při úrokové sazbě ve výši 15 % ročně, když oba úroky se počítají z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací od žalované a nahlédnutím do příslušných databází.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka a zařazením zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky a poplatky v 80 týdenních splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení platby za postoupení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dluhu. Ohledně úvěruschopnosti žalované soud z karty zákazníka zjistil, že žalovaná při uzavírání smluv o úvěru uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, Žalovaná dále uvedla, že má čistou mzdu ve výši , částka, měsíčně, naopak celkové měsíční výdaje určila částkou , částka, (z čehož částka , částka, měsíčně zahrnuje výdaje na bydlení, částka , částka, osobní výdaje a částka , částka, spoření/pojištění), kromě toho uvedla, že bydlí v nájemním bydlení spolu s partnerem.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované úvěr splácet, a to zaznamenáním informací od ní získaných do zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, a ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala, především že by jakkoli ověřila tvrzené výdaje žalované, když ani z dokladů zaškrtnutých v kartách zákazníka by výdaje žalované ověřit nemohla.15. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná (podle tvrzení žalobkyně) dosud uhradila částku , částka, , a proto má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama z