8 C 245/2024-37 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně poskytla částku , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, s tím, že poplatek s jistinou uhradí do , datum, , což neučinil. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši , částka, a smluvní pokutu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o zápůjčce, smlouvou o dočerpání a všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se ji zavázal vrátit nejpozději , datum, , a to spolu s poplatkem ve výši , částka, . Následně téhož dne uzavřeli dodatek ke zmíněné smlouvě, kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se ji zavázal vrátit nejpozději rovněž , datum, , a to spolu s poplatkem ve výši , částka, . Potvrzením o přijaté platbě a výpisem z účtu bylo prokázáno, že celkovou částku , částka, žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet dne , datum, ve dvou platbách. Upomínkami, výzvami k úhradě a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala ke splacení dluhu.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, (včetně dodatku k ní ze stejného dne) je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že si před poskytnutím zápůjčky vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech, které ověřila na základě dokumentů od žalovaného vyžádaných, případně nahlédnutím do příslušných registrů. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr, přičemž žalobkyně ani žádné takové dokumenty, ze kterých měla vycházet při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k žalobě nepřiložila.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku , částka, , a jelikož žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, má povinnost vydat žalobkyni celou tuto částku jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení (při zohlednění příslušenství) obdobný.