8 C 248/2024-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že žalované dne , datum, poskytla úvěr (vyplacený na bankovní účet č. , č. účtu, ) na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou téhož dne. Společně s jistinou úvěru se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit i smluvní úrok při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, , přičemž byla vyzvána k úhradě dluhu. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplacení částky , částka, zahrnující nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, (ta byla sjednána ve smlouvě o úvěru pro případ, že by žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru). Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, případně výplatními páskami žalované a její lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu a řidičského průkazu bylo prokázáno, že dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky na dobu neurčitou až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet tak, že každý měsíc byla povinna uhradit úrok při úrokové sazbě 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli. Dokladem o čerpání úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku , částka, . Dopisem o zesplatnění bylo prokázáno, že žalovaná splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalované oznámila dopisem ze dne , datum, , přičemž ji vyzvala k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvala.Výpisem z účtu žalované za období od října 2022 do dubna 2023 včetně bylo prokázáno, že žalovaná v době před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru již splácela (měla splácet) jiné nebankovní úvěry.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Ačkoli žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že jí k ověření příjmu poskytla žalovaná výpisy z bankovního účtu nebo výplatní pásky (soudu byl předložen výpis z bankovního účtu za období od října 2022 do dubna 2023), přičemž že žalovanou dále lustrovala ve veřejně dostupných databázích, nijak už ale netvrdila, že zkoumala výdaje žalované, když ani ze soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by tak činila. Naopak, kdyby žalobkyně zkoumala předložené výpisy z účtu žalované řádně, pak by musela dospět, že žalovaná v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru nebyla schopna úvěr splácet (a splatit), o čemž svědčí zejména čerpané množství nebankovních úvěrů.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo zřejmé, v jaké výši byl úvěr žalované poskytnut, jelikož úvěrový rámec uvedený ve smlouvě a částka úvěru uvedená v žalobě byly odlišné, a vzhledem k tomu, že rovněž nebylo zřejmé, kolik na předmětný úvěr žalovaná již uhradila, nemohl soud rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z. Soud tudíž žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žalované se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož jí jako procesně úspěšné žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.