8 C 276/2024-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi ní a žalovanou dne , datum, č. , tel. číslo, , jelikož žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši , částka, uhradila pouze částku , částka, . Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, a službou doplňkového pojištění ve výši , částka, ve 12 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla činit , částka, . Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná ve formuláři před poskytnutím úvěru zaškrtla, že je zaměstnaná s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , přičemž uvedla, že má celkové měsíční výdaje ve výši , částka, . Žalovaná dále uvedla, že žije v nájmu, je vyučena a má jednu vyživovací povinnost.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením předmětné smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, a to zaznamenáním informací od ní získaných do zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, a ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala, především že by jakkoli ověřila tvrzené výdaje žalované, když ani z dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě by výdaje žalované ověřit nemohla.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná dosud uhradila celkem částku , částka, . Z uvedeného vyplývá, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované se právo na jejich náhradu nepřiznává, ačkoli byla procesně úspěšná, jelikož jí žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.