8 C 278/2024-30 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla nejprve dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále též „první úvěr“), a následně dne , datum, smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále též „druhý úvěr“), u obou částek došlo k jejich vyplacení v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým prvním úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši , částka, (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ) a pojistné za doplňkové pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku na první úvěr se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . V souvislosti s poskytnutým druhým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši , částka, (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ) a pojistné za doplňkové pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku na druhý úvěr se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Do postoupení pohledávek bylo žalovaným na první úvěr uhrazeno celkem , částka, a po postoupení pohledávek ničeho, stejně tak tomu bylo u druhého úvěru. Žalobkyně tedy požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 21,39 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 8,5 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. U druhého úvěru pak žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 21,39 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 11,75 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , zařazením do pojistného programu a přehledem plateb bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, a pojistným na doplňkové pojištění ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Přehledem plateb bylo dále prokázáno, že žalovaný na první úvěr uhradil celkem pouze , částka, . Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , zařazením do pojistného programu a přehledem plateb bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, a pojistným na doplňkové pojištění ve výši , částka, v 18 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný na druhý úvěr uhradil rovněž celkem pouze , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly postoupeny obě předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní výzvou včetně podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných částek.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze žádostí o úvěr zjištěno, že žalovaný v žádostech o úvěr uvedl, že je na zaměstnán na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , resp. , částka, , a že další příjmy domácnosti činí , částka, , resp. , částka, . Dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, , resp. ve výši , částka, (z toho , částka, představují interní splátky a , částka, odhadované měsíční výdaje), bydlí v nájemním bydlení, je rozvedený a má učňovské vzdělání.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně oboha