8 C 303/2024-32 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení. Uváděl, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne , datum, ústně smlouvu o zápůjčce na částku , částka, . O tomto sepsali zápis, který žalovaný vlastnoručně podepsal. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému na účet částku , částka, . Žalovaný byl povinen dluh vrátit do , datum, , avšak přes předžalobní výzvu žalobce ničeho neuhradil.Žalobce kromě zákonného úroku z prodlení požadoval rovněž uhradit částku , částka, jako náklady spojené s vymáháním, kdy uváděl, že má za to, že i když se nejedná o vztah mezi podnikateli, je na místě dle § 10 občanského zákoníku při absenci právní úpravy pro náhradu účelně vynaložených nákladů v podobě snahy žalobce ještě před podáním předžalobní výzvy uplatňovat řádně svá práva uplatnil analogicky právní úpravu náhrady takového konání. Zvolil tedy v tomto směru postup podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího, tedy náhradu náklady spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které výslovně upravuje náklady ve vztazích mezi profesionály, neboť lze uvažovat o tom, že by postup pro přiznání náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky před přistoupením k právnímu zastoupení byla obdobná i ve vztahu ke vztahům neprofesionálů (nepodnikatelů).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.Písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem žalovaného bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslal žalobce žalovanému na účet č. , č. účtu, částku , částka, (prokázáno výpisem z účtu). Poskytnout zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit k , datum, (prokázáno písemným prohlášením žalovaného). Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.Při právním posouzení postupoval soud podle ustanovení Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ). Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1968 věta prvá OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1972 ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují. V § 1963 OZ se jedná o úpravu vzájemného závazkového vztahu mezi podnikateli při dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu.Soud v daném případě uzavřel, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit do , datum, . Žalovaný splátku nevrátil, tudíž se dostal s plněním do prodlení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit částku , částka, a dále zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , pak v této části soud žalobu zamítl, neboť se nejedná o vztah mezi podnikateli a mezi účastníky žádné další platby související se zápůjčkou sjednány nebyly. Soud má za to, že úpravu pro podnikatele nelze na daný stav analogicky aplikovat, neboť pokud by měl zákonodárce v úmyslu upravovat náklady spojené s uplatňováním pohledávky mimo podnikatelskou sféru, nepochybně by toto zakotvil v zákonné úpravě. Náklady spojené s uplatněním pohledávky u nepodnikajících osob jsou pak hrazeny v rámci nákladů řízení.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný (neúspěšný byl pouze ohledně části příslušenství pohledávky) a zároveň bylo prokázáno, že žalovanému před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, (tj. 3 úkony právní služby po , částka, – převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, 3 x režijní paušál á , částka, dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ), tedy částku , částka, , jde o celkovou odměnu v částce , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.