8 C 324/2024-15 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který byl splatný dne , datum, . žalovaná se zavázala zaplatit společně s poskytnutým úvěrem poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Povinnost řádného splácení žalovaná porušila, kdy na poskytnutý úvěr neuhradila žádnou platbu. Žalobkyně proto požaduje rovněž uhradit částku , částka, jako sjednanou smluvní pokutu.2. Z jednání se žalobkyně omluvila.3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit v jedné splátce, přičemž pětkrát požádala o odklad splatnosti celkem o 49 dnů, splatnost úvěru tak nastala , datum, (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze všeobecných smluvních podmínek, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, ze sazebníku, z kopie OP, z autorizace ověření totožnosti a z údajů o poskytovateli úvěru). Žalobkyně úvěr ve výši , částka, žalované poskytla dne , datum, (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne , datum, k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).5. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla žalobkyně pouze, že toto posoudila úspěšně a poskytla úvěr v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z identifikací příjmů u společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, pak vyplývá, že žalovaná žije v domácnosti s jednou další osobou, má pravidelný měsíční příjem , částka, (dle žalované), celkový příjem domácnosti je , částka, . Žalovaná uvedla měsíční výdaje na půjčky , částka, , výdaje na bydlení , částka, a další nezbytné výdaje 2 500. Dle žalobkyně jsou minimální měsíční výdaje , částka, , a tudíž disponibilní příjem 6 600. Rezervu pro výdaje žalobkyně stanovila na , částka, . Úvěruschopnost žalované nebyla jinak zkoumána.6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s žalobkyní dne , datum, pomocí elektronických prostředků listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, podle níž jí žalobkyně poskytla převodem na její účet celkem částku , částka, . Do dnešního dne žalovaná, i přes výzvu k plnění, neuhradila ničeho. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované a předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti, již však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem si informace poskytnuté žalovanou ověřovala.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný spotřebitelský úvěr splatit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před soudem, nemohl ji soud poskytnout poučení dle § 119a o. s. ř., tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem.17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze