8 C 325/2024-20 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru, na základě které dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , na který však žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který byl následně navýšen na celkovou částku , částka, . Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně se smluvním úrokem ve výši , částka, . Žalovaná však na daný úvěr neuhradila ničeho. Dne , datum, žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely mezi sebou smlouvou o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o úvěru, verifikační platbou, dodatkem ke smlouvě o úvěru (navýšení úvěru), upomínkami, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne , datum, uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla žádná tvrzení.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná dosud neuhradila ničeho, a proto je povinna celou částku , částka, žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci úspěšná z 81% a neúspěšná z 19%. Má tak nárok na náhradu 62% nákladů. Náklady v daném případě představují částku , částka, , a to zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , částka, (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) 3 x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ). Vzhledem k tomu, že žalovaná je povinna hradit 62% nákladů řízení, jedná se o částku , částka, .