8 C 341/2024-18 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu žalobkyně poskytla částku , částka, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednanými poplatky – poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, a poplatek za „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného mu vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil žádnou platbu. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli) a žalovaný se ji zavázala vrátit společně se sjednanými poplatky – poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek „Presto“ ve výši , částka, a poplatek za „informační SMS servis“ ve výši , částka, . Na poskytnutý úvěr žalovaný neuhradil žádnou platbu. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že žije sám, na další půjčky uhradí , částka, měsíčně, za bydlení vydá , částka, , další nezbytné výdaje má , částka, a zbytné výdaje , částka, . Dle ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaný dosahuje , částka, , dle údajů od žalovaného dosahuje příjmu , částka, . Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání vyplynulo, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala ke splacení dluhu.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že si před poskytnutím zápůjčky vyžádala od žalovaného informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech. Z předložené listiny označené jako výpisem o posouzení úvěruschopnosti není zřejmé, zda a jakým způsobem žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil žádnou platbu, a tudíž má částku , částka, vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná z 58%, kdy soud zohlednil rovněž kapitalizované příslušenství a neúspěšná ohledně 42%. Má tak nárok na úhradu 16% nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , částka, ( předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) 3 x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce , částka, , z toho 16% je , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.15.