8 C 360/2024-31 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla nejprve dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále též „první půjčka“), a následně dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále též „druhá půjčka“), u obou částek došlo k jejich vyplacení v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v podobě první půjčky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek (úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce , částka, , odměnu za administrativní činnost v částce , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce , částka, ). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v podobě druhé půjčky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek (úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce , částka, , odměnu za administrativní činnost v částce , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce , částka, ). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Do postoupení pohledávek žalovaný na první půjčku uhradil celkem , částka, a na druhou půjčku celkem , částka, , po postoupení pohledávek však ani na jednu půjčku neuhradil ničeho. Žalobkyně tedy požadovala u první půjčky zaplacení dlužné částky , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků v částce , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 21 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,5 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. U druhé půjčky pak požadovala zaplacení dlužné částky , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků v částce , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 21 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,05 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v částce , částka, a poplatky (administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso v částce , částka, ) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, (poslední splátka měla být ve výši , částka, ). Smlouvou o půjčce č. , hodnota, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v částce , částka, a poplatky (administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso v částce , částka, ) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, (poslední splátka měla být ve výši , částka, ). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek písemně dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet zjištěno, že žalovaný při žádostech o půjčku uvedl, že je OSVČ s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , a že další příjmy domácnosti činí , částka, . Dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, (z toho , částka, představují interní splátky, , částka, náklady na telefon, , částka, výdaje na domácnost a , částka, nájem).5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u všech zákonů z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy.6. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.10. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), Anonymizováno11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.12. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 142/1994 Sb.13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce (č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze , datum, ) jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána