8 C 389/2024-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, , žalovaný byl povinen splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši odpovídající 4,00 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho žalobkyně ke dni , datum, zesplatnila. V průběhu trvání úvěru žalovaný načerpal celkem částku , částka, , a naopak na úvěr uhradil částku , částka, . Žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a kapitalizovaných smluvních pokut ve výši , částka, . Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzván. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to přezkumem informací od něho získaných a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání, kdy uvedl, že předmětný úvěr od žalobkyně čerpal s tím, že souhlasí, jak celková poskytnutá částka, tak i celková částka, kterou na úvěr uhradil. Nicméně dále uvedl, že aktuálně není schopen úvěr jednorázově uhradit a požádal o případnou možnost splátek ve výši 1500 až , částka, měsíčně. Žalovaný k žádosti o splátky doplnil, že je nezaměstnaný, není evidován na Úřadu práce, nemá žádný majetek ani stálé bydliště, má základní vzdělání a přivydělává si příležitostně na brigádách u známých.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:4. Smlouvou o revolvingovém úvěru a úvěrovými podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 4,00 % z dlužné částky, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výpisem čerpání a splátek (splátkovým kalendářem) a úvěrovou zprávou bylo prokázáno, že žalovanému byla postupně poskytnuta celkem částka , částka, , přičemž naopak žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkem částku , částka, . Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a výzvou k zaplacení včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, když naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne , datum, .5. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a z potvrzení o prověření bonity klienta (karty klienta) soud zjistil, že žalobkyně pracovala v době poskytnutí úvěru žalovanému s tvrzením, že tento nemá žádné dítě, bydlí v podnájmu, má příjem ze zaměstnání , částka, měsíčně a výdaje , částka, měsíčně. Žalovaný byl mj. lustrován v databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , centrální evidenci , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, rejstříku.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena, což nerozporoval ani sám žalovaný. Nicméně předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak zkoumala jeho příjmy a výdaje. Pouhé nekonkrétní tvrzení, že žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila tím, že údaje ním poskytnuté ověřovala, není dostačující. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil pouze částku v souhrnné výši , částka, , má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, . , adresa, 086 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částk