8 C 48/2024-103 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že žalované dne , datum, poskytla úvěr (vyplacený na bankovní účet č. , č. účtu, ) na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou téhož dne. Společně s jistinou úvěru se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit i smluvní úrok při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, , přičemž byla vyzvána k úhradě dluhu. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplatit nesplacenou část jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši , částka, (ta byla sjednána ve smlouvě o úvěru pro případ, že by žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru, přičemž byla kapitalizována za období od , datum, do , datum, při sazbě 0,1 % denně z dlužné části jistiny). Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, případně výplatními páskami žalované a její lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, kdy uvedla, že se žalobou nesouhlasí, neboť žádnou žalovanou částku žalobkyni nedluží, jelikož od žalobkyně žádný úvěr nečerpala. Dále uvedla, že se zřejmě jedná o dluh jejího manžela , jméno FO, , přičemž mzda žalované z pracovního poměru byla vyplácena po celou dobu trvání jejího manželství právě na bankovní účet jejího manžela a žalovaná k němu neměla žádná práva. Kromě uvedeného žalovaná namítala nedostatečné zkoumání její úvěruschopnosti, resp. úvěruschopnosti její rodiny před poskytnutím úvěru. Z jednání se obecný zmocněnec žalované omluvil a požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Soud tuto omluvu neakceptoval a ve věci jednal. V daném případě bylo k žádosti žalované či jejího obecného zmocněnce jednání opakovaně odročováno. Soud nařídil jednání ve věci na , datum, . Dne , datum, obecný zmocněnec požádal o odročení z důvodu pracovní neschopnosti žalované. Další jednání bylo nařízeno na , datum, , kdy obecný zmocněnec požádal dne , datum, o odročení ze , podezřelý výraz, důvodů na straně zástupce žalované. Z jednání nařízeného na , datum, se žalovaná dne , datum, omluvila a požádala o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Ze stejného důvodu požádal obecný zmocněnec dne , datum, o odročení jednání nařízeného na , datum, . Další jednání bylo nařízeno na , datum, , kdy obecný zmocněnec dne , datum, požádal o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Soud jednání odročil na , datum, , když následně ze spisu v jiné věci, sp. zn. , spisová značka, , kde obecný zmocněnec žalované rovněž opakovaně žádal o odročování jednání, zjistil, že soud učinil dotaz na jeho ošetřujícího lékaře, zda je schopen účasti na jednání. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, pak vyplynulo, že obecný zmocněnec byl v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, opakovaně v krátkodobých pracovních neschopnostech s běžnými nemocemi. Poslední pracovní neschopnost trvala od , datum, do , datum, , kdy mu ji ošetřující lékař ukončil, jelikož se nedostavil na kontrolu. Na možnost ukončení pracovní neschopnosti byl předem upozorněn, pro případ, že by se nemohl osobně dostavit, pak mu bylo doporučeno nechat se odvézt na urgent a nález zaslat. Podle ošetřujícího lékaře byl obecný zmocněnec schopen účastnit se soudního jednání v délce jedné hodiny. Dne , datum, obecný zmocněnec zaslal soudu žádost o odročení jednání, ve které uvedl, že je od , datum, v pracovní neschopnosti z důvodu vážného infekčního onemocnění. Pracovní neschopnost nadále trvá, kdy rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo vystaveno neurologickou klinikou , Anonymizováno, nemocnice v , Anonymizováno, (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne , datum, doložil). Z uvedeného vyplývá, že obecný zmocněnec žalované opakovaně krátce před jednáním žádal o odročování jednání, v posledním případě byla jeho pracovní neschopnost ukončena poté, co se nedostavil na kontrolu k lékaři, přestože byl k tomu ošetřujícím lékařem vyzván. Následně den před jednáním vyhledal odborné pracoviště (nikoli svého ošetřujícího lékaře), kde mu byla vystavena pracovní neschopnost. Důvod pracovní neschopnosti uveden není. Soud má tak za to, že se opakované žádosti o odročení nejsou důvodné a jsou vedeny snahou oddálit rozhodnutí ve věci, a proto omluvu neakceptoval a ve věci jednal.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu a řidičského průkazu bylo prokázáno, že dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky na dobu neurčitou až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet tak, že každý měsíc byla povinna uhradit úrok při úrokové sazbě 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli. Potvrzeními o platbě bylo prokázáno, že nejprve dne , datum, došlo k ověřovací platbě v částce , částka, zaslané žalobkyni z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, , na který naopak dne , datum, žalobkyně zaslala částku , částka, . Dopisem o zesplatnění bylo prokázáno, že žalovaná splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalované oznámila dopisem ze dne , datum, , přičemž ji vyzvala k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvala.Výplatními páskami bylo prokázáno, že žalovaná měla v období od května , Anonymizováno, do srpna , Anonymizováno, čistou mzdu mezi , Anonymizováno, až , částka, měsíčně.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště