8 C 79/2024-34 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný obdržel od žalobkyně finanční hotovost ve výši , částka, , kterou se zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve výši , částka, (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, úhrada za administrativní činnost a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště). Celkovou částku , částka, byl žalovaný povinen žalobkyni splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. V podání ze dne , datum, žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to s odkazem na informace získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady od žalovaného a nahlédnutím do příslušných registrů.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný se ji zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , žalovaný se tedy vedle jistiny zavázal zaplatit úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne , datum, . Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného ke splacení dluhu před podáním žaloby. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku , částka, . Ze žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Kromě toho žalovaný uvedl, že má celkové měsíční výdaje ve výši , částka, (z toho např. , částka, na bydlení a energie a , částka, na splátky stávajících půjček)., právnická osoba, řízení byl proveden důkaz i pracovní smlouvou a výplatními páskami, nicméně z těchto důkazů nebylo k této věci ničeho zjištěno, jelikož se nejedná o pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného informace od něho získané ověřovat příslušnými doklady, avšak žalobkyně k žalobě tyto doklady (jejich kopie) nepřiložila, přičemž ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, především že by jakkoli ověřila tvrzené výdaje žalovaného. Nadto lze uvést, že tvrzené výdaje žalovaného ve výši , částka, měsíčně se zdají být nereálnými, neboť žalovaný uvedl jako měsíční výdaj na bydlení částku pouze , částka, , přičemž v době poskytování již hradil splátky jiných úvěrů ve výši , částka, měsíčně.13. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil částku v souhrnné výši , částka, , má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žalovanému se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.