11 C 272/2025-17 — Okresní soud v Benešově

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná se ve dnech , datum, a , datum, na linkách hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnila podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala úhradu žalované částky (jízdné a přirážka k jízdnému). Na zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný nereagovala.Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne , datum, pod č. j. EPR , č. účtu, -5 elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -7, zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když obě účastnice s tímto postupem soudu souhlasily – žalobkyně již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř..Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Ze záznamu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná cestoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a při kontrole pověřenou osobou se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila jízdné ve výši , částka, a uloženou přirážku ve výši , částka, , byla povinna částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně dle přepravních podmínek, což neučinila. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná cestovala hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a při kontrole pověřenou osobou se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila jízdné ve výši , částka, a uloženou přirážku ve výši , částka, , byla povinna částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně dle přepravních podmínek, což neučinila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami ze dne , datum, a dne , datum, , žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila.Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 2551 téhož zákona podrobnější úpravu osobní přepravy pak stanoví přepravní řády. V daném případě je tímto předpisem vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která podrobně upravuje vztahy, které vznikají při přepravě osob ve veřejné drážní osobní dopravě a veřejné silniční osobní dopravě mezi provozovatelem přepravy (dále jen dopravce) a jejími účastníky, kromě cenových vztahů, které upravují tarify. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ve dnech , datum, a , datum, konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaná nastoupila do prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Žalovaná však porušila přepravní podmínky, neboť se při provedených přepravních kontrolách na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila na místě jízdné a přirážku k jízdnému ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že částky neuhradila na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka , částka, dluh žalované vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada za dva úkony po , částka, , celkem , částka, , podle § 151 odst. 3 o.s.ř., § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.