11 C 353/2025-15 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek a zejména zasláním verifikační platby žalovaným. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na opakovaně zaslané upomínky žalovaný nereagoval. Z důvodu porušení smlouvy došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou první měsíční splátky splatné dne , datum, , vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , která představuje neuhrazenou jistinu ze smlouvy o úvěru, zákonné úroky z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů řízení. Dále žalobkyně požaduje , částka, za náklady na zaslání upomínek v souladu se smlouvou o úvěru. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, tak, že částka bude vyplacena na účet žalovaného. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s úrokem do , datum, formou měsíčních splátek ve výši , částka, . (ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně příloh, předsmluvní informace). Žalobkyně poskytla úvěr žalovanému dne , datum, (z potvrzení o vyplacení úvěru). Z důvodu neuhrazení splátky úvěru ze dne , datum, řádně a včas, byly žalovanému zaslány upomínky (z upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně odeslaných emailů). Na upomínky žalovaný nereagoval. Dopisem ze dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru (z oznámení o zesplatnění včetně podacího lístku). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala dne , datum, k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku). Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nepředložila k tomu však žádné důkazy. Přílohou smlouvy sice byl formulář, který se úvěruschopností zabýval, vycházel však pouze z informacích poskytnutých žalovaným. Žádné přílohy, na které se v těchto žádostech odkazuje (pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu), nebyly soudu předloženy.4. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, podepsaná mezi žalobkyní a žalovaným, je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí zkoumala. Jakým způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost právní předchůdce žalobkyně zkoumala a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.6. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , ze které žalovaný ničeho uhradil (v řízení nijak nevyšlo najevo, že by žalovaný zaplatil nějakou částku částku), jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které by měl věřiteli vydat. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal zákonný úrok z prodlení z uvedené částky po dni následujícím doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo řádně prokázáno, že by před tímto datem žalovaná byla řádně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení (upomínky takovou řádnou k výzvou k vydání bezdůvodného obohacení nebyly). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, jelikož má oporu v absolutně neplatné smlouvě.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že náleží žalobkyni, a to v rozsahu, v němž měla ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalovaného. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při úplném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, . Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od , datum, (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku , částka, . K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši , částka, za tři úkony dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky , částka, , což představuje 92 % žalované jistiny. Tento úspěch je pak nutné ponížit o úspěch žalovaného v rozsahu 8 %. Žalobkyni tak náleží 84 % z částky , částka, , což činí , částka, .